Dovolená 2018 – ves a Lednice

Dlouho jsem tu nic nepsala, ale naše právě proběhlá dovolená na jižní Moravě si to zaslouží. :- ) Chtěla jsem tam, protože jsem tam pořádně nikdy nebyla, ačkoliv je tam plno míst, která mě zajímala. A taky je to blízko do Vídně. :- )

Původně jsme měli jet letos zase na Colours, ale line-up mě moc nenadchnul, tak jsme nakonec ubytování zamluvené zase ve Frýdku-Místku (protože letos bylo na Ostravu pozdě i někdy v lednu...) zrušili a zamluvili si Airbnb v Břeclavi. Byla to moje první zkušenost s Airbnb a mohla jsem využít kredit za přihlášení něco přes 700 CZK, což se hodilo. Našla jsem tam skvěle vypadající apartmány za super cenu, a i když byly přes 2 km od nádraží, hojně jsme využívali břeclavskou místní dopravu a pěšky jsme šli jen párkrát. 

Moderní stavba v Břeclavi.

Břeclav je super strategické místo na výlety do okolí a taky se tam samozřejmě jede pohodlně z Prahy, takže nedělní tříhodinová cesta uběhla celkem rychle a byla to jediná příležitost, kdy jsem se dostala ke čtení knížky. :- D Dobře že jsem si s sebou vzala jen Kindle. Po příjezdu jsme se pobavili na nádraží (viz foto), chytili bus směr Airbnb a zjistili, že recenze na milou hostitelku ani pěkný apartmán nelhaly – měli jsme k dispozici velkou kuchyň (i s gaučem), ložnici a zahradu. Jedním z důvodů, proč jsme nešli do hotelu, kde jsou většinou v ceně snídaně, bylo to, že tahle dovolená byla poprvé komplet veganská. O téhle změně bych taky chtěla brzo napsat, ale v určitém smyslu to zas tak velká změna není, protože o jídle jsem mlela furt i předtím. :- D Od vaření jako takového jsem si sice na dovolené ráda odpočala, ale základní věci na přípravu snídaně, svačin a vaření čaje se hodily.

Černá díra.

Po vybalení jsme se vrátili busem zas na nádraží a nasedli na vlak do Moravské Nové Vsi. Mají tam minipivovar s fajn venkovním posezením a pivně to byl asi nejlepší pivovar celého pobytu. Chtěla jsem si dát nejdřív pšeničný na osvěžení, ale L. mi nějak blbě rozuměl (i když jsem to řekla asi třikrát) a dostala jsem černý. :- D Všechny piva tam ale byly super, takže to zas tak nevadilo. Piju poslední dobou často malý piva, obzvlášť když jich chci zkusit víc, ale celkově piju míň než dřív, takže v součtu cca 1,5 l mě připilo natolik, že jsem dokonce prohodila pár vět s lidma, co s náma seděli u stolu.

Kocovinu jsem v pondělí naštěstí neměla, ale probudila mě brzy ráno migréna. Tentokrát se objevila až po více než 6 týdnech (v předchozím případě po méně než 3), což lze považovat za zlepšení. Za pár hodin mi už naštěstí bylo celkem dobře, ale nebyl to jediný zdravotní problém, se kterým jsem se musela potýkat. :- D Před odjezdem jsem si doma nakopla nehet palce tak šikovně, že mě bolel každý krok. Výlet do Lednice jsme proto upravili na trochu míň náročný. Ještě před ním jsme ale zašli na časný oběd do vegetariánské jídelny Čtyřlístek v Břeclavi, kde měli i veganské možnosti (jednu teda). Je to samoobslužná jídelna, kde si člověk může nabrat co chce a cena se počítá podle váhy. K dispozici pro nás byla květáková polévka a rýže se zeleninovou omáčkou. 

Z Lednice jsem byla dost nadšená a ani tam nebyly davy (spolehla jsem se na teorii, že lidi nemají ve zvyku jezdit na zámky v pondělí), i když L. brblal, že je to moc umělý a že má radši zříceniny. Absolvovali jsme základní prohlídkový okruh (reprezentační sály), v zahradě jsem se marně pokoušela o to, aby mi L. udělal pěknou fotku (nejlíp z neznámého důvodu vypadaly ty, kde jsem zezadu) a pak jsme šli k minaretu, na minaret a po místním veganském občerstvení (hranolky s kečupem) zas zpátky. Původně jsme chtěli dojít až do Valtic, ale na mě to bylo tak akorát, tak jsme se svezli busem. Ve Valticích jsme se stavili v pivovaru, ale já jsem si dala vzhledem k rannímu ibalginu domácí limonádu. Místní zámek jsme obhlédli jen zvenku a vrátili se do Břeclavi náhradní autobusovou dopravou za vlak. K večeři jsem měla koupené seitánky s pečivem a hořčicí, což vypadalo jako čevabčiči, ale chutnalo mi to víc než čebavčiči. :- D

V úterý byla v plánu Wien (pokračování v dalším článku).