Sraz pise.cz v Jihlavě

Na druhý (a můj první) sraz pise.cz jsem se dost těšila, a to nejen proto, že už jsem zoufale potřebovala program nezahrnující stěhování, pochůzky spojené se stěhováním a pokusy o zkrocení chaosu, který kvůli stěhování nastal.

Celkem mě mrzelo, že mi loni nevyšel první sraz, který se navíc konal v Praze, zvlášť když začaly vycházet reporty zúčastněných a já mohla jen tiše (a v některých případech možná i nahlas) závidět. Z pise.cz jsem předtím viděla naživo jen Chaosku, která nakonec nejela, a jinak jsem jen věděla, jak vypadá Boudicca a Hrozně tajná, a navíc jsem sem v posledním roce moc nechodila a nesleduju pravidelně všechny zdejší blogy, takže jsem byla nejdřív zmatená a musela se furt doptávat, jaký že to má dotyčný blog :- D Vidět poprvé naživo někoho, koho měsíce nebo roky jen čtete, je vždycky trochu šok pro systém, ale mám ráda, když se internetové známosti přelejí do offline světa.

Jelikož jsem nechtěla trávit skoro dvě hodiny v autobuse, vyrazila jsem už v osm vlakem. Oproti nedávnému výletu do Brna railjetem to byl sice dost downgrade, protože tenhle vlak na Vysočinu má jednak dost obskurní uspořádání sedadel a taky tam nejsou zásuvky a wifi, ale rozečetla jsem I Owe You One od Sophie Kinselly a cesta celkem utekla. Taky jsem si po čase připomněla, jak je krajina mezi Kolínem a Havlíčkovým Brodem krásná. Po přestupu na osobák směr Jihlava jsem si objednala pizzu v Turbo Pizza, protože to byla jediná možnost bezlepkového a veganského víkendového oběda, který jsem po letmém průzkumu našla.

Vystoupila jsem na zastávce Jihlava-město a vydala se na náměstí, kde právě probíhala nějaká hlučná akce, trochu si ho obešla a našla Turbo Pizzu, kde mi nepříliš nadšená obsluha předala mou pizzu a Mirindu zdarma. Jako malá jsem milovala Fantu a teď už mi tyhle nápoje přijdou spíš jako rozleptávače zubů, ale občas se na kocovinu hodí. S tímto pokladem jsem si sedla na lavičku a pustila se do něj, aniž bych ho vyfotila, protože za prvé nevypadal moc lahodně už od pohledu, za druhé jsem už měla fakt hlad a za třetí na mě začaly okamžitě útočit vosy.

Pizza byla vskutku průměrná až podprůměrná, což byla škoda, protože vím, že i pizza bez sýra jde udělat tak, že mi tam nechybí (i když pokud někde mají veganský sýr, tak je to pecka), ale tahle byla prostě taková celkem smutná, i když jsem si na ni přidala houby a olivy. Nicméně jsem se celkem najedla, a zrovna když jsem začala přemýšlet, co udělám s posledním velkým kusem, do kterého se mi už fakt nechtělo, sedli si vedle na lavičku dva bezdomovci a co jsem pochopila, tak po mně chtěli peníze, aby si mohli jít koupit párek nebo co. Tak jsem jim nabídla ten zbytek pizzy, což celkem nadšeně přijali, tak doufám, že jim chutnala víc než mně.

V tu chvíli jsem usoudila, že už mám náměstí dost a přesunula se na lavičku u parku G. Mahlera, kde jsem vyčkávala, až se přiblíží dvanáctá a začátek srazu, který byl shodou okolností v restauraci za rohem. Při pohybu po městě jsem si všímala lidí trochu víc než obvykle a přemýšlela, kdo z nich by mohl být "podezřelý" z účasti na srazu (viděla jsem takhle jednoho Meče, který nebyl Meč :- D), a najednou se na rohu objevily dvě slečny, z nichž jedna byla jasná Boudicca už podle elegantního outfitu a druhá byla damn-girl, jak jsem se o chvíli později dozvěděla :- )

Společně jsme se přesunuly na místo konání, což byla restaurace s pěkným interiérem, kde jsem si sice nedala nic k jídlu, ale zato jsem si dala malinovku, levandulovou limonádu a víno, takže nebylo nač si stěžovat. Po chvíli dorazila rebarbora s Mečounem a později i MoW s Hrozně tajnou a probírala se typická mileniálská témata typu filmy, knihy, astrologie, pračky... :- D Taky jsme samozřejmě drbali ty, kteří se nezúčastnili, i když se ukázalo, že někteří měli sakra dobrou omluvenku (a shodli jsme se, že příště už opravdu budeme muset za Tlapkou do Ostravy :- ) Odpoledne dost uteklo a před pátou jsem musela trapně odejít jako první, abych stihla vlak zpět. :- )

Moc děkuji organizátorskému týmu Hrozně tajná a MoW a všem ostatním, kdo se zúčastnili. Ráda jsem vás konečně viděla naživo a podívala se do Jihlavy, což bylo poslední krajské město, jehož navštívení mi chybělo do sbírky. :- )