Zapadlé Záběhlice a První pivní tramway

Turistická sezóna zahájena! A jak tak koukám z okna na tu vánici, tak asi zas přerušena. Ale v sobotu i v neděli bylo... nechci říkat vzhledem ke svému vztahu k zimě "hezky", ale alespoň sucho a my jsme vyrazili nejprve na menší a druhý den na trochu větší procházku za pivem a jídlem. Jak jinak.

Praha vesnická.

Vážně jsme nebyli v Tramvaji dva a čtvrt roku? Je těžký tomu uvěřit, ale je to tak. Kdo nezná, tak jde o pivně vzdělanou hospodu (například tu vědí, že je plzeň jedenáctka). Sestává z kuřácké lehce pajzlovité části, nekuřácké místnosti v podobě vagónu a lehce svérázné obsluhy. Nachází se na konečné zastávce tramvaje č. 11, která vás vyklopí přímo přede dveřmi tohoto podniku. Zkusila jsem tramway ale jedenáctku polotmavou (spokojenost) a Lobeč EPA (English Pale Ale, pro velký úspěch dvakrát).

Většinu času jsme měli celý vagón pro sebe. Hudební doprovod hard rock, heavy metal a spol., což se sem skvěle hodí a mě nikdy neurazí.

Jídelák tu napsali takovým tím (třeskutě) vtipným stylem, kdy si to člověk musí přečíst několikrát (a potlačit koulení očí), aby pochopil, co mu na stole vlastně přistane. Naše tradiční místní občerstvení je ale celkem přímočaré: "Perutě nadchnou tě" aneb 300 g křidýlek s chlebem a jogurtovým, česnekovým a majonézovým dipem. Furt hodně dobrý, akorát mám pocit, že toho bývalo víc. Nebo mi během té dvoukilometrové procházky z Jabloňové stihlo dost vyhládnout. 

Jo ještě historka ilustrující, jak moc je to tam zapadlé. Ocitli jsme se jednou v noci v ulici Záběhlická, kde normálně jezdí busy (např. zastávka Pod Vinicí, asi jsme tam nějak dojeli/došli z té Tramvaje), a já se ptám, kdy jede noční bus. A L. říká: "no, nejede!" – "Cože, takže jednou za hodinu?!" Ale ukázalo se, že tam v noci nejede NIC, což je prostě na Prahu bizár, protože i do těch dost okrajových částí "něco" jede. 

Trasa ze zastávky Poliklinika Zahradní Město přes vesnickou část Záběhlic a kolem Hamerského rybníku. Místy by člověk nepoznal, že je v Praze.

Kostelík a všudypřítomný Botič (řeka).

Cestou zpět jsme napůl zoufale a napůl pobaveně sháněli busovou zastávku, protože tu mají takovou past na slušné lidi, kdy na jedné straně silnice jedou úplně jiné linky než přes ulici. A druhý směr je přes dálnici a vlezy do podchodu jsou někde mezi křovím. Příště asi poslechnu L. a odjedem tramvají, i když to znamená přestup navíc.

... neděle bude následovat.