V dubnu jsem přečetla ještě víc knížek než za celé první čtvrtletí?! Tohle bude dlouhý.
Výsledné skóre za duben je 9 knížek, s čímž jsem velmi spokojená. :- ) Je to hlavně díky jedné sérii, ke které se za chvíli dostanu, a taky díky prodělané viróze (alespoň nějakou výhodu to má).
Nedalo mi to a kromě výzvy na Goodreads (stanovení cíle v podobě počtu přečtených knih za 2017) jsem se zapojila ještě do Knižní výzvy od Databáze knih, kde jsem si kvůli tomu založila profil. (Klidně si mě tam přidejte, ale ideálně si založte profil na Goodreads, protože to je úžasná stránka a miluju ji.) Výzva od Databáze zahrnuje 20 knižních úkolů typu "kniha se jménem v názvu", "kniha, jejíž první věta je otázkou" atd. a nepřijde mi zas tak složitá, protože když jsem si zkusmo zaklikala letos přečtené knihy do daných škatulek, tak mám 60 %. (Jde si s tím hrát – hodně knížek splňuje víc kritérií.) Plním si ji ale po svém, jelikož část knížek čtu v angličtině, přičemž Databáze zahrnuje jen knížky vydané česky nebo slovensky.
Teď už vzhůru na přečtené knihy:
1) Kang Han – The Vegetarian
- původně v: korejštině
- přečteno v: angličtině
- česky: Vegetariánka
- forma: e-book
Vegetariánka je dost zajímavá knížka od jihokorejské autorky, což je pro mě asi premiéra. Příběh je rozdělený do tří částí, z nichž každá je vyprávěná z pohledu jiného člena jedné rodiny. Spojující postavou je mladá žena, která se ze dne na den rozhodne stát vegetariánkou (ve skutečnosti vegankou), na což její sociální kruhy a příbuzní rozhodně nejsou připraveni a v podstatě ji začnou považovat za blázna. Naprosté nepochopení okolí přispěje k roztočení událostí, kterými si Yeong-hye a její rodina musí projít, přičemž se osudy jednotlivých členů propletou těsněji, než kdy čekali.
Tahle knížka pro mě není jen o tom, jestli jíst maso, nebo ne; hlavní témata podle mě zahrnují duševní zdraví a jeho hranice (občas bylo nejednoznačné, kdo je "normální" a kdo je "narušený"), sílu k tomu postavit se okolí a žít podle sebe (zvlášť ve společnosti a v manželství, kde má žena silně podřízenou roli), kreativitu a její hranice (co je v rámci umění ještě přípustné) a sexualitu (tyhle poslední dva motivy hrály velkou roli v druhé, trochu lehčeji laděné druhé části). Pokud vás nějaké ze zmíněných témat zajímá nebo si chcete přečíst něco celkem neobvyklého, tak doporučuju.
Hodnocení 4/5
* * * *
2) Susan Cain – Quiet: The Power of Introverts in a World That Can't Stop Talking
- původně v: angličtině
- přečteno v: angličtině
- česky: Ticho: Síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit
- forma: e-book
Tahle kniha je podle mě důležitá a mělo by si ji přečíst co nejvíc lidí. A to jak introverti, tak extroverti, zkrátka všichni, kdo jsou součástí nějaké společnosti. Introvertům může pomoci lépe pochopit sama sebe a extrovertům zase víc porozumět introvertům ve svém okolí. Autorka v ní mluví o přílišné glorifikaci extrovertních rysů povahy, o podceňování a potlačování introvertních typů a o tom, co může introvertní povaha přinést a jaké jsou její výhody. V knize se prolínají vědecké studie zahrnující biologické poznatky o mozku a reakcích těla na různé podněty s příběhy známých i neznámých osobností. V souvislosti s povahovými rysy zkoumá široké spektrum situací a prostředí – prostředí školy, různá zaměstnání, církev, investování, mluvení na veřejnosti, sociální události, samostatné činnosti atd. Knížka mi přinesla spoustu nových poznatků a při čtení pasáží "ze života" jsem si často říkala: bože, to je přesný. Takže DO-PO-RU-ČU-JU.
Hodnocení: 5/5
* * * * *
3, 4, a 5) Suzanne Collins – série The Hunger Games (The Hunger Games, Catching Fire, Mockingjay)
- původně v: angličtině
- přečteno v: angličtině
- česky: Hunger Games (Aréna smrti, Vražedná pomsta, Síla vzdoru)
- forma: e-book
Na první díl jsem napsala trochu delší recenzi na Goodreads a myslela jsem, že ji sem nebudu cpát, ale... našla jsem funkci přímo na vložení na blog, takže v případě nezájmu o anglickou vsuvku přeskočte. :- D (Případné upozorňování na gramatické/stylistické chyby vítám.)
My rating: 5 of 5 stars
It might be unbelievable, but I had managed not to know practically anything about this series before I started reading it. I haven't watched the movies, I didn't know anything about the plot or even the protagonists' names. The only thing I knew was that the world of the series was gruesome for some reason, and I knew it from this meme:
(Omg. Now I'm one of those people who only post pictures as reviews without saying anything substantial. Let's move on.)
So I wasn't expecting anything special, I was just curious what the fuss was about and felt like exploring some unknown waters. Somewhere around the middle of the book it crossed my mind that this is a solid four-star read. The plot was interesting enough and unusual for me, because I haven't read many young adult or dystopian books (I consider Nineteen Eighty-Four one of the greatest books ever, though, and there were some similarities). I liked some of the characters, but I didn't feel truly connected to any of them. There was some distance, maybe even coldness, which came first from the tributes' unreal preparations for the show and then the much needed pragmatism we got from Katniss as the first-person narrator, which kept her going and alive. Actually, it might have bothered me a bit that she seemed so perfect and that she was able to think logically even in a really bad physical state. No matter if she did things thoughtfully or because she lost her temper, everything worked out good enough for her. Until it didn't.
Somewhere in the arena I got really connected to some of the characters and there were a few touching passages. Twelve-year-old Rue's story. Katniss's interaction with Peeta. Their cave as the closest thing to safety and home in artificial nature. There's some humor, too, sometimes coming from the absurdity of the situations, but the overall feeling I got from this book is sadness. There's little hope for happiness before, during or after the Games and the system is just so sick. And the worst thing is that it doesn't feel like fiction that much, because it's a painful reminder of the evil and superficiality in the real world, which are too often presented and perceived as normal.
I enjoyed the pace of the book, which was adequately slow when the situation called for it, and then turned to gripping action, before you could say "Haymitch". Who was by the way one of the most intriguing characters. I found the writing style compact and not overly complicated or poetic, which complemented the story well. There were some enjoyable and vivid details – well, I always enjoy descriptions of great food, but I meant like this one:
"Somewhere far away, I can hear the crowd murmuring unhappily as they always do when a twelve-year-old gets chosen because no one thinks this i fair. And then I see her, the blood drained from her face, hands clenched in fists at her sides, walking with stiff, small steps up toward the stage, passing me, and I see the back of her blouse has become untucked and hangs out over her shirt. It's this detail, the untucked blouse forming a ducktail, that brings me back to myself."
Long story short, I was hooked, from some point I was sure about my 5-star rating, felt a little book-hungover upon finishing the book and started reading the sequel the next day.
Z druhého dílu jsem měla taky zajímavý zážitek, protože jsem ho z větší části přečetla od půlnoci do šesti ráno. První část byla téměř nesnesitelná v dobrém slova smyslu a druhá část v tom horším. Obrovský problém pro mě byl v tom, že jsem odmítala akceptovat zápletku týkající se účastníků Her toho roku. Fakt se mi nelíbilo, že autorka tohle udělala a že se to opravdu dělo. Obvykle proti ději takhle nerevoltuju, takže mě šokoval jak ten dějový zvrat, tak moje reakce. :- D Prostředí Her mi přišlo zvláštní a jak z Kdo přežije, to první se mi líbilo o dost víc. Prostě Catching Fire mě určitým způsobem zklamalo, takže jsem mu dala jen tři hvězdičky (což si asi nezasloužilo, ale výsledný pocit po přečtení byl takový).
Třetí díl byl opět nářez, i když úplně jinak než první díl, a obdržel ode mě pět hvězdiček. Nemohla jsem neobdivovat, jak se Katniss nesčetněkrát znovu postavila na nohy (doslova i obrazně) a bojovala dál. A konec mě opravdu potěšil. Real or not real? Ua. Tahle série mě dostala.
HODNOCENĺ SÉRIE: 4,5/5
6) Jen Campbell – Weird Things Customers Say in Bookshops
- původně v: angličtině
- přečteno v: angličtině
- česky: Divné hlášky z knihkupectví
- forma: e-book
Po týden a půl trvajícím maratonu Hunger Games jsem měla chuť na něco velmi lehkého. A to se mi touhle knížečkou splnilo; smála jsem se i na nevhodných místech typu u doktora. Název knihu dost vystihuje, tak jen přidám pár hlášek:
"CUSTOMER: Hi, I just wanted to ask: did Anne Frank ever write a sequel?" (ouuu)
"CUSTOMER: Do you have that Enid Blyton series? Not the Secret Seven – the other one.
BOOKSELLER: The Five Find outers? The Famous Five?
CUSTOMER: Yes, The Famous Five, that's the one. The one with the transexual." (jako malá jsem o George ze Správné pětky fakt nepřemýšlela jako o transsexuálce :- D)
"CUSTOMER: I don't know why she wants it, but my wife asked for a copy of The Dinosaur Cookbook.
BOOKSELLER: The Dinah Shore Cookbook?
CUSTOMER: That must be it; I wondered what she was up to."
Při čtení jsem si často říkala, že lidi přece nemůžou být takhle blbí a/nebo drzí. (Hlášky, co jsem vybrala, jsou spíš humorné, ale některé byly vážně neuvěřitelné.) A pak jsem si vzpomněla na zážitky z klientského centra a uvědomila si, že ano, můžou. :- D
HODNOCENĺ: 4/5
* * *
7) John Tiffany – Harry Potter and the Cursed Child
- původně v: angličtině
- přečteno v: angličtině
- česky: Harry Potter a prokleté dítě
- forma: fyzická knížka
Tady se pokusím nerozepisovat se, protože bychom tu opravdu byli hodně dlouho. Divadelní hru od Johna Tiffanyho prezentovanou jako osmý díl HP a napsanou podle příběhu toho pána, Jacka Thornea a J. K. Rowling jsem dostala k Vánocům a napůl si ji šetřila a napůl se jí jakožto velký fanouš HP bála. A ne neprávem. Volba hlavního dějového motivu, chování některých postav (zvlášť v paralelních realitách!), hromada nelogičnosti v návaznosti na původní sérii, scény, které kvůli tomu byly až k smíchu, ačkoliv neměly být, atd. atd. Nicméně jsem si čtení po většinu času navzdory všemu užívala a moc se mi líbí provedení knížky (hardcover, pěkný obal), takže jsem nakonec nebyla v hodnocení tak radikální jako jiní, i když chápu i jedny hvězdy se vzkazem "tato kniha neměla být nikdy napsaná", protože opravdu nemusela. Já po tom netoužila.
HODNOCENĺ: 3/5
* * *
8) Jeff Olson: The Slight Edge
- původně v: angličtině
- přečteno v: angličtině
- česky: zatím nevyšlo
- forma: audiokniha
Celkem průměrná, ale myšlenkově ne úplně špatná self-help knížka, kterou jsem při nemoci poslouchala v posteli. Hlavní idea je, že rozdíl dělají malé kroky, které děláme, nebo neděláme každý den a jejichž působení se časem násobí. Výsledek nevzniká ze dne na den, ale důležitá je vytrvalost. To lze aplikovat na oblast financí, zdraví, vztahů... všude možně. Zájemce odkážu na svou recenzi na Goodreads.
HODNOCENĺ: 3/5
* * *
9) Karel Čapek: Válka s mloky
- původně v: češtině
- přečteno v: češtině
- forma: e-book
Poslední knížka přečtená v dubnu a doplňování vzdělání v tom, co mě na školách minulo. Musím říct, že ačkoliv se mi na střední hodně líbilo pár Čapkových her, tak s jeho romány mám trochu problém a třeba Krakatit jsem ani nedočetla. Tahle knížka je třeba nadčasová, skvěle napsaná a nese důležité poselství, ale stejně jsem se musela místy nutit k pokračování a přála jsem si, aby to už bylo za mnou a mohla jsem jít číst něco jiného. Nicméně tam bylo pár vtipných míst, která mi ta nudnější vynahradila:
"Odměnou za tento statečný čin dostali Mloci písemné poděkování od místních autorit v nepromokavém pouzdře."
"Kamarádi Mloci! (Veřejná výzva vodních skautů)"
"Zdalipak ještě visí na Mostecké věži uťaté hlavy popravených českých pánův?" "Už dávno ne," řekl jsem mu, poněkud (přiznám se) překvapen jeho otázkou. "To jest věru škoda," mínil sympatický Mlok. "Byla to vzácná historická památka. Buď bohu žalováno, že tolik znamenitých památností vzalo zasvé ve válce třicetileté! Neklamu-li se, byla tehdy země česká obrácena v poušť, zbrocenou krví a slzami. Ještě štěstí, že tehdy nevyhynul genitiv záporu. V této knížce stojí, že prý jest na vymření. Bylo by mi toho velmi líto, pane."
To poslední mě jakožto bohemistku rozsekalo, absolventi fildy maj někdy holt zvláštní smysl pro humor. :- D
HODNOCENĺ: 4/5
* * * *
Uf! Mám pocit, že bych měla rozdávat ceny těm, co dočetli až sem. V květnu už to skoro určitě nebude takhle dlouhé. :- )
Přemýšlím o tom, že bych si založila na psaní o knížkách samostatný projekt (ale ne na pise.cz). Zajímalo by mě, co vás osobně baví víc – články o výletech, nebo o kultuře? (Tak obecně, nebo třeba ty moje.)