Trhy & kavárna asi budou naším novým zvykem. V sobotu jsem váhala mezi Náplavkou a Jiřákem, ale nakonec vyhrál Jiřák, mimo jiné proto, že kam jde císař (Kaiser Franz), tam jdu já. :- ) A pak jsme se ještě stavili v kavárně a nonstop studovně Cafedu u Muzea.

Šli jsme takhle v pondělí po práci do víru Karlína. Nejdřív na večeři do mého oblíbeného Nejen Bistra a pak na (další) pivo do Hostince u Tunelu. Když jsem žila od tunelu 200 metrů (pro nepražské je to ten spojující Žižkov a Karlín a mimo jiné si zahrál v Samotářích), tak tam tahle hospoda ještě nebyla, což je celkem škoda, nicméně z ní mám nakonec trochu smíšené pocity.

Nestíháám! Ale během odmlky jsem kromě chození do práce zvládla odevzdat dva semestrální projekty, složit první zkoušku v předtermínu, navštívit rodinu a samozřejmě i pár gastropivních zážitků, takže s tím, co jsem stihla, jsem celkem spokojená. Každopádně bych se teď ráda podělila o příhody z 28. listopadu, kdy byla příšerná zima a na můj popud jsme v ní vyrazili na Náplavku na trhy, kam mě lákaly hlavně burgery od Kaiser Franz. Na Náplavce jsem byla tenhle rok asi podruhé (takže mě nikdo nemůže nařknout z hipsterství) a celkově jsem si tristně ještě vůbec nenavykla farmářské trhy pravidelně navštěvovat, což je škoda, protože jinak bych věděla, že je potřeba vyrazit tam nejlépe dřív než o půl jedné a hlavně než začne sněžit.

Takhle se nám hezky u řeky dělaly burgery. Jak poetické.