Nejen Bistro a Hostinec u Tunelu
Šli jsme takhle v pondělí po práci do víru Karlína. Nejdřív na večeři do mého oblíbeného Nejen Bistra a pak na (další) pivo do Hostince u Tunelu. Když jsem žila od tunelu 200 metrů (pro nepražské je to ten spojující Žižkov a Karlín a mimo jiné si zahrál v Samotářích), tak tam tahle hospoda ještě nebyla, což je celkem škoda, nicméně z ní mám nakonec trochu smíšené pocity.
Moderní, prostorný a prosvětlený interiér, světlé cihly a dřevo, jo, tak to se mi fakt líbí. Přes den vnitřek vytváří velmi příjemnou atmosféru, takovou skoro až letní, a večer je to tam snad ještě kouzelnější. Fotky nemám, můžete se podívat do jejich galerie nebo si tam rovnou zajít na oběd či večeři. Nebo i snídani.
(Nějak to s tím PR tónem přeháním, ale fakt mi za to nikdo neplatí, zatím. :- D) Obědovou pauzu jsem tam jednou strávila spolu s krémovým rizotem (se sušenými rajčaty myslím, každopádně bylo dost božské) a byl to o dost víc povznášející zážitek než si dát řízek U Saní. :- D (To je takový pajzl o kousek dál. Mimochodem chystám nějaký článkový seriál o tom, kam zajít v okolí na oběd aneb Karlíne, těš se.)
Zpět k tématu. Kromě interiéru je největším trumfem téhle restaurace jídlo. Což zní jako hrozně samozřejmá věc, ale zdá se, že ne všude si ji uvědomují :- ) Zvolili tu koncept otevřené kuchyně, kde se jídlo připravuje před zraky hladových hostů, což je hrozně sympatické a sexy, protože jedna z nejděsivějších věcí v restauračním světě je představovat si, co se asi všechno odehrává a schovává za těmi zavřenými dveřmi nějakého pochybného podniku. Důležité u tohoto nápadu je hlavně zařídit, aby člověk nenasákl vůní smažených hranolek, což se tu naštěstí nestává. Mají tu Josper gril, což je... prostě hodně dobrý gril a například hovězí maso v burgeru je díky němu dost luxusní.
Ten burger je celým názvem "180g Hovězí Black Angus burger s karamelizovanou cibuli, cheddarem a domácí okurkovou majonézou" (a s hranolky) za 195 CZK. Ochutnala jsem ho tu už dvakrát a patří teď asi mezi moje nejoblíbenější. Tentokrát si ho dal na mé doporučení L.; já jsem byla zrovna trochu přeburgerovaná (no jo, taky jsem byla překvapená, že se to může stát, ale nějak se toho sešlo fakt hodně), tak jsem vyzkoušela "Marinované kuřecí prsíčko v červené řepě, sezónní salát" ze sekce Saláty.
Zeleninu jím poslední dobou dost ráda, ale přece jen se mi obvykle stává spíš u jiných jídel (např. u mých zapečených těstovin), že je chci jíst dál a dál. U tohoto salátu mi bylo skoro líto, že už je konec, taky asi proto, že je to fakt lehké menší jídlo. Kuřecí konzumuju už jen výjimečně a celkově nemusím studené maso (a většinou mi nedojde, že v salátu asi teplé nebude), ale tohle bylo fajn. (Mimochodem bylo vtipné, že když L. obdržel na stůl ten burger a servírka se trochu vzdálila, tak mu ujel povzdech "takovej malinkej...?", ale slečna to zaslechla a hned se starostlivě ptala, jestli je všechno v pořádku :- D Za mě má celkem optimální velikost, spolu s hranolky mi v minulých případech v pohodě stačil.)
V blízké budoucnosti mám zálusk třeba na "Čerstvý kozí sýr s paprikovým konfitem, listovým salátem a máslovou brioškou" a "Jehněčí kotletky s chipsy ze sušené zeleniny, variací luštěnin, brambory grenaille a rozmarýnová omáčka". Nebo chobotnička, hmm. Jo a pivo! Točí tu moje oblíbené Dalešice a měla jsem tu čest i s dobrou domácí okurkovou limonádou.
---
Původně jsme už po večeři chtěli jet domů, ale cesta vedla kolem tunelu a místního hostince. A já ho už dlouho chtěla vyzkoušet a další pivo znělo lákavě. Je to takové pokračování vedlejšího Peter's Burger Pubu – stejný majitel, stejný Konrad a stejné dřevěné krabičky na příbory. Konradů tam nabízejí spoustu:
Tak tady je interiér diametrálně odlišný. Hospodský, tmavý (prý "prvorepublikový") se spoustou dekorací a retroserepetiček (smrt pro minimalistu :- D). Žít bych v tom nemohla, ale sedělo se mi tam dobře.
Na stůl mi přistálo polotmavé Eso, pěkně jsme popíjeli, a ačkoliv jsem přišla z večeře, tak jsem dostala hroznou chuť na některou z místních chuťovek z odpoledně-večerního menu. Celkem mě nadchlo, že to tu neznamená "hermelín a utopenec", ale mají klobásky, tvargle, halušky, řízek... Takže za chvíli mi k pivu přibyly "řádně uzrálé olomoucké tvargle s hořčicí, cibulkou a máslem, čerstvý chléb". A jelikož už jsem měla dopito, tak jsem si objednala ještě desítku. Ráda bych podotkla, že jsem vážně nebyla ožralá, ale nedovedu si vysvětlit, jak jsem si mohla splést kus sýra s kusem másla, namočit si to máslo do hořčice a ukousnout :- D No nic, zbytek másla už naštěstí našel správnou cestu na chléb a tvargle jsem si dost vychutnala. K pokrmu byla přiložena i řádně ostrá cibule způsobující v ústech svěží příchuť z hor, na což by asi bylo dobré dát při určitých příležitostech pozor; mému milému to nevadilo a komentoval to tak, že má cibuli rád, ale tak my už jsme spolu celkem dlouho :- D
Vše se tedy zdálo být perfektní, nicméně nemilým dovětkem bylo to, že jsme po návštěvě této hospody měli dost vyuzené oblečení. Mají tu totiž taky otevřenou kuchyni, ale cirkulace klobásového vzduchu tu není tak dobře vyřešená. Takže je sice příjemné, že je podnik nekuřácký, ale když potom stejně smrdím, tak to není úplně ono. Jinak je to tam fajn :- )
