Zaparkování v ostravské Garage

Beskydy & Ostrava 2016, díl I: Město mezi městy, hořké moje štěstí... Ostravo, máš nás tu po roce zas :- ) Ano, loni se nám tu natolik zalíbilo, že jsme sem jeli na dovolenou i letos. Tentokrát teda ne na Colours, protože polovina z nás už nechtěla (ukažme si na něj...), tak jsme udělali kompromis a vyrazili o týden dříve, kdy probíhal Festival v ulicích. Ale v plánu bylo především pokračování Beskyd. :- ) V příjezdový den jsme si odškrtli nový navštívený pivovar – Garage na konečné tramvaje Martinov a ze samé radosti trochu víc piv, než by bylo záhodno. 

Letos jsme se chtěli poučit z loňských chyb, takže hned po příjezdu na hlavák jsme se jeli trolejbusem ubytovat (žádné zbytečné chození a ježdění s věcmi). Vhodné ubytování jsem googlila hrozně dlouho, prošla jsem snad všechny ostravské penziony, protože jsme se rozhodli pro levnější možnost než loňský hotel Puls – byl fajn a pohodlný, ale snídaňové bagetky nemůžu vidět doteď. Další výhodu tedy představovaly vlastní snídaně, jelikož se nám tenhle koncept v Liberci velmi osvědčil. Nakonec vyhrál penzion Fermata poblíž zoo a haldy Ema a jeho pokoj standardní velikosti (foto zde). Při příjezdu nás přivítala moc milá dcera majitelů a vysvětlila nám princip bezpečnostního kódování. Jejich nejlevnější pokoj nás vyšel na 900 CZK za noc. Byl vážně malinký, kromě dvou postelí se tam vešel v podstatě jen stoleček se dvěma židlemi a lednice se skříňkou. K dispozici jsme měli rychlovarnou konvici a nějaké nádobí – na nějakou obsáhlejší přípravu snídaní to nebylo, ale poradili jsme si. Fajn bylo klidné prostředí, vlastní stoleček pro posezení venku a příhodné spojení do centra. Navíc jsme vždy jen brzy ráno vypadli a přišli až večer, takže byl pokoj dostačující, ale příště bych možná zvolila o něco větší a ne o moc dražší apartmán.

Poté nastal bojový úkol sehnat oběd (ve státní svátek). Minule nám dobře posloužil falafel v Avionu, tak jsme tentokrát zkusili Karolinu a narazili tam na Vegg-Go, kde jsem si dala bulgur s houbami a nechala si nandat hrozně moc. K pití jsem si vzala lahvičku 0,33 l s nějakou malinovou vodou z břízy a až pak se ukázalo, že stála 79 Kč. :- D Ups. Ale byla fakt dobrá. Taky jsme zkusili dobrý dýňový krém. V Karolině je hrozně velký food court a bylo tam příjemně málo lidí. Taky se nám líbilo, že je tam oproti ostatním obchoďákům denní světlo a přijatelný vzduch. 

Následně jsme vyrazili tramvají čtyřkou na konečnou do Martinova, kde sídlí pivovar Garage. Dočetla jsem se, že je laděný v americkém duchu a čekala jsem i podle celkem moderního webu nějakou nablýskanou restauraci jako třeba HaDog nebo America Grill & Bar v Chomutově, ale dorazili jsme někam hluboko do devadesátek. Lesk hospody už byl trochu oprýskaný (a třeba záchody už toho zažily jistě mnoho) a atmosférou to byla zkrátka rocková hospoda na kraji města. Líbilo se mi tam, i když to všechno spolu s návštěvníky bylo zároveň i trochu depresivní. Přišel třeba nějaký dědek, zřejmě štamgast, sednul si na bar a zjevně obtěžoval svými řečmi unaveně vypadající servírku, protože mu po chvíli odvětila, že se s ním bavit nechce, protože z ní vždycky vysaje všechnu energii. Opodál se oblizoval již z puberty odrostlý metalový páreček. Pomyslela jsem si, jak bych sem chodila na ty koncerty třeba XIII. Století, kdybych tu žila, ale pak mi došlo, že to by asi platilo spíš pro mě tak před čtyřmi lety, ale představa to byla zajímavá.

K pivu: jedenáctka mě moc nezaujala, byla celkem vodová, zato dvanáctka mi chutnala. Takže jsme se rozpili a já začala pokukovat po jukeboxu, což končí většinou špatně. Střízlivá k němu totiž nelezu a pak se ještě pije celou dobu, než to všechno dohraje... Naházela jsem tam u servírky rozměněnou padesátku a nejdřív tam klasicky omylem nacvakala špatnou písničku. Dvakrát za sebou tu samou. Ale pak už se povedlo a hospoda si mohla užívat mého vytříbeného (a širokého) vkusu. Někdy v mezičase jsem si také objednala "gratinovaný kozí (kravský) sýr z farmy Františkův dvůr s hrozny a rakytníkem" s toustem a překvapilo mě pěkné provedení, které do této hospody moc nezapadalo, a navíc to bylo dost dobré, takže příště bych si tu dala klidně něco víc. V hospodě byl sice navzdory povolenému kouření přijatelný vzduch, ale lepší by byla určitě jejich zahrádka, kam bychom se při lepším počasí spíš posadili a možná bych pak nepouštěla písničky z jukeboxu a možná by to pak nedopadlo tak špatně. V pivovaru mi chutnalo pivo i jídlo, ale způsobit si kocovinu před nejnáročnějším výletem – tleskám si. Nejhorší a zákeřné bylo, že jsem toho ani nevypila extrémně moc, ale holt ani v téhle oblasti jsem nebyla ve formě. :- ) Tak tentokrát takto, ale naštěstí budou následovat nadšenější články a hezčí fotky, sama se na to těším. :- )