Rybí hody v minipivovaru v Sušici

27. září 2015 | 21.50 |

blog ›

Sobota 26. září 2015 – Podzim je tu, polovina kanclu nachcípaná a ani já se necítila na nějaké delší než velmi krátké pochodování, takže jsme nakonec zvolili energeticky nenáročný výlet do sušického minipivovaru. Cesta tam byla trošku zdlouhavá. Vyjeli jsme ze Smíchova v 7.52 motorovým rychlíkem, kterému se říká Švejk a který projíždí různými pro mě zajímavými destinacemi – nejdřív samozřejmě Beroun, pak Jince (pivovar Vilém), Březnice (pivovar Herold) a Písek (ještě jsem tam nebyla). V Protivíně jsme přestoupili na vlak do Plzně a ze stanice Horažďovice předměstí do Horaždovic jsme se museli přepravit výlukovým autobusem. Z Horažďovic už nás regiošuk dovezl konečně do Sušice.

sušice

V Sušici je nádraží dost daleko od města, takže se hodí místní doprava, kterou jsme využili cestou zpět (zpátky jsme pak jeli přes Klatovy a Plzeň). Cestou tam jsme se prošli po stezce podél řeky, což bylo celkem fajn (až na hejna hmyzu). Do pivovaru, který se nachází poblíž centra města, to bylo zhruba 3 km. Z toho, co jsem viděla, mi Sušice trochu připomněla nedaleký Vimperk – trošku ospalé město v Pošumaví s nádechem starobylosti (milému to zas prý nějakým zvláštním způsobem připomnělo Innsbruck).

sušice2

Pivovar U Švelchů má i venkovní sezení, které jsme nevyužili, a po vstupu jsem byla celkem nadšená (nekuřáckým) interiérem – nevelký útulný prostor se stoly a pruhovanými lavicemi po obvodu (+ asi dva menší se sezením "na bidle" – barové židličky) a nad nimi zrcadla s hlubokými citáty ve smyslu "díky bohu za každé počasí, které nás vyžene do hospody" nebo "lepší pivo v krvi než voda na plicích". Když mi zanedlouho přistál na stole moc dobrý Pšeničák a milému světlá desítka Sušičák a viděla jsem skvělou nabídku jídel, myslela jsem, že už budu jen a jen chválit. Nakonec nebylo všechno úplně ideální, ale návštěvu nám to zas tak nezkazilo.

pise.cz/img/347122.jpg" alt="sušičák" width="680" height="382" align="absMiddle">

Kromě stálého menu, které jsem znala z webu, měla nabídka pokrmů ještě další stranu obsahující např. klasické i vege burgery, tortillu s hovězím pupkem nebo mlátové placky se zelím. L. si chtěl dát tempehový burger, hlavně aby prý podpořil podnik ve snaze nabízet takováto vege jídla, ale nakonec zůstal u plánu dát si rybu – takže siven z Annína s rozmarýnovými baby bramborami a listovým salátem. Tento den jsme se sešli s L. v tom, že nám ohledně výběru jídla tak trochu nedocházely zjevné věci. Jemu třeba nedošlo, že tu rybu dostane i s hlavou (což ho lehce děsí, takže jsem ji musela uříznout).

siven

Co se týče mě, tak jsem se se svým výběrem opět vydala na nebezpečnou půdu, ale tentokrát mi to moc nevyšlo. Na webu jsem si vyhlédla hranolky z kapra se šťouchanými brambory a wasabi dipem, což jsem měla poprvé, a nenechala jsem se zviklat ani spoustou bezpečnějších variant. Co jsem si nějak plně neuvědomovala, bylo to, že smažená věc s dipem (i když je to kapr, což zní tak nějak zdravěji) je v podstatě junk food. A že mi prostě šťouchané brambory nechutnají i tam, kde o nich L. tvrdí, jak jsou výborné. Naštěstí k tomu byl i salát. Co se týče wasabi dipu, tak toho jsem nemínila kvůli pudu sebezáchovy využívat, ale po opatrném vyzkoušení jsem zjistila zajímavou věc, a sice že nepálí dokonce ani mě, což za a) je co říct a za b) jsem fakt nečekala. Takže dip šel, ale chuť samotných kapřích hranolků jsem si představovala jinak. Jelikož nemám možnost srovnání, tak je možné brát tohle hodnocení s rezervou, ale ten pokrm pro mě nevypadal moc vábně a chutově byl celkem o ničem. L. už jednou hranolky z kapra měl na výlovu nějakého rybníku a prý je tohle provedení standardní. No, tak jsem alespoň zjistila, že to vážně není jídlo pro mě. Výhodou bylo, že tam nebyly kosti, které mě vždycky při konzumaci ryb přiváděly k šílenství (proto nejím na Vánoce kapra a z ryb vlastně jím jen občas lososa, tresku a něco jiného jen výjimečně). Chuť sivena mě taky neoslovila (bez ničeho nevýrazná a pokapané citronem mi nechutná skoro nic), ale ty brambory k tomu byly dobré. L. byl se svou rybou po oddělení hlavy spokojený.

kapří hranolky

Ale teď k tomu, co mě v restauraci dovede dost otrávit, a nelze se mi myslím divit. Uprostřed konzumace oběda mi došlo pšeničné pivo (stihla jsem ho opravdu úplně dopít, ačkoliv jsem si ho ke konci šetřila, takže obsluha zjevně nebyla na Ostravsku nebo nepřejala místní zvyk nabízet další pivo včas – už jen kvůli tomu se tam těším :- ) Tak jsem si tedy po chvíli měla možnost objednat Sušičák u druhého (mladšího) číšníka, jenže pak se 10 minut (čtvrt hodiny?) nic nedělo, mezitím jiný stůl opodál dostal jídlo a jiný platil... Pak náš stůl navštívil ten starší, takže jsme se mohli připomenout. Z interakce mezi ním a tím mladým bylo i na dálku vidět, že na nás ten mladý jednoduše zapomněl. Tak to hned natočil a přinesl to tentokrát už rychle s tak bezelstným úsměvem a omluvou, že zapomněl, že se člověk musel smát s ním. Nicméně zbytek jídla už byl studený a bylo dost nepříjemné mít uprostřed jídla vyprahlo (L. už taky pivo neměl).

sušice tmavé

Po dopití druhého piva (ta desítka Sušičák je mimochodem taky super) jsme si ještě objednali tmavé (já jen malé) – to bylo svrchně kvašené a kávové, což mi tentokrát ani nevadilo, ačkoliv to není můj oblíbený typ tmavého piva, a to malé bylo pro mě akorát. A taky piškotový dezert s tvarohem a ovocem, což byly dva dost velké a moc dobré kusy (šlehačku jsme nechali). A zas trvala donáška piva tak deset minut, ach jo... Jinak jsem až teď při prohlídce účtenky zjistila, že nám ta dvě zapomenutá piva neúčtovali (budu předpokládat, že to nebylo omylem :- D, což jsem si při placení nevšimla. Takže dobrá, to vážně oceňuji (někde to jen tak přejdou, často i bez omluvy) a stejně máme každopádně v plánu zastavit se někdy zase :- ) Piva mají výborná a celkově vzato podnik k návštěvě určitě DOPORUČUJI.

sušice dezert