Během dosavadní parodie na jaro jsem zatím nezvládla navštívit moc pivovarů, ale pár se jich přece jen najde – pivovar Kytín a Veselka Litomyšl.
Výlet do Kytína spadá ještě do března, kdy bylo zrovna celkem pěkně. Vlakem jsme se dopravili do Dobříše a procházka nás přivedla na roztomilou náves obce Kytín. Pivovar byl v provozu teprve pár týdnů a pivaři ho vzali útokem, takže zrovna nebyla k dispozici některá piva ze stálé nabídky, např. polotmavá jedenáctka, což mi bylo vynahrazeno speciální třináctkou Glok Märzen. Světlá desítka byla taktéž skvělá, jako vlastně všechno pivo, co jsme ochutnali. Z nabídky jídla jsem vyzkoušela krkovici s pečivem, která byla fajn, ale hvězdou našeho stolování byl přítelův guláš na černém pivě se špekovým knedlíkem. Ten byl dost luxusní. Dali jsme si i nějaký čokoládový dezert, který byl pouze průměrný. Zvlášť v porovnání s tím gulášem, že. Co se týče obsluhy, tak se vyskytly zmatky ohledně objednávky a nevšímavost po ohlášení, že chceme zaplatit (kvůli čemuž jsme jentaktak stihli bus zpět), ale věřím, že tyhle věci vychytají. Protože pivem jsem byla nadšená a chci tam znovu, třeba na tu zahrádku s výhledem na rybníček. :- )
V litomyšlském pivovaru Veselka jsem byla před dvěma lety po úžasném výletě do Toulovcových maštalí (krásná přírodní oblast se skalami) a někdy v tomhle období se zformovala představa o tomto blogu – myšlenka psát o gastropivních turistických výletech. :- )
Toulovcovy maštale
Tentokrát jsme se do Litomyšle svezli busem a zamířili nejprve na zámek, kde jsem byla naposled zřejmě někdy v minulém tisíciletí. Zvolili jsme si kratší prohlídkový okruh a díky průvodci se naučili pár nových slov ze zámkové terminologie, se kterými jsem tu chtěla machrovat, ale už jsem je zapomněla. Každopádně se mi hrozně líbilo arkádové nádvoří (připomnělo mi Zvíkov) a krásné interiéry i s napodobeninami jídel. I když některé vypadaly celkem vtipně, což asi nebyl zamýšlený efekt. Obvykle na prohlídkách moc nefotím, ale tentokrát nám to průvodce výslovně dovolil, takže pak jsem fotila všechno.
Zhruba polovina hrozně dlouhé chodby, která má nějaký architektonický název... enfiláda! (Dík, google.)
Baf?
Pivovar Veselka je příjemná hospůdka s domáckou atmosférou. K obědu nabízeli klasické kousky typu znojemská pečeně, plátek s rýží a žampiony atd. Já měla to druhé a pochutnala jsem si. Vedle nás někdo před jídlem vtipkoval o tom, že si to vlastně musí vyfotit, a servírka na to se smíchem, že tady si lidi právě moc jídlo nefotí. Tak já jsem si ho vyfotila. :- D Bedřichovy jedenáctky ve světlé i polotmavé variantě jsou moc dobré, a navíc je tu všechno za maloměstské ceny, takže za mě opět velká spokojenost.
Jelikož je můj milý ujetý na kávičky a dezerty (já spíš jen ty dezerty), tak jsme se stavili ještě na náměstí v pralinkárně. Já vím, že už jsem v tomhle článku jednou použila slovo luxusní, ale ty jejich pralinky jsou prostě tak ách, nemám slov. Díky poblíž žijícímu příbuzenstvu máme pravidelný přísun pralinkové nadílky, což mi dokáže přivodit okamžiky absolutního štěstí. :- D
Kdyby něco, tak mám nejradši nugát.