Pivní chrám v Dolních Počernicích

V Dolních Počernicích se nachází pivní svatostánek, všichni tam spěchejme. Ne, vážně, tenhle pivovar je klenot. 

Jako první mě dost zaujal interiér. Mám ráda takovéhle moderní stodoly. Prostor je pěkně vyzdoben třeba lustry nebo tím jak-když-chrámovým barovým prostorem, ale není přeplácaný. 

Důležitější než interiér je ale samozřejmě pivo. A to mě rozhodně nezklamalo, spíš to byl po pivně neuspokojivých Litoměřicích pocit typu "konečně!". Měla jsem nejdřív Počernický Weizenbock – polotmavou svrchně kvašenou třináctku "s chutí tropického ovoce", která byla dost příjemná. Dále jsem vyzkoušela světlou dvanáctku, která se mi na pohled zdála trochu moc světlá, ale velmi mi zachutnala. Patří mezi ty sladší ležáky a pán z řad personálu, který tam obcházel lidi a bavil se s nimi o pivu a jídlu, se zmiňoval, že by ji chtěli udělat o trochu víc hořkou. Tak trochu prostoru tam je, ale hlavně to nepřehnat. Nadprůměrně hodnotím i černou Barborku, která na rozdíl od mnohých tmavých piv netrpěla nedostatkem chuti a osobitosti. 

Slibný výběr nabízí i jídelní lístek. Vyzkoušeli jsme dvě položky z aktuálního speciálního menu, a to zelnou polévku s klobásou (ta by chutnala skoro i mně, ačkoliv nemám moc ráda zelí) a jehněčí sekanou z udírny s bramborovou kaší, která byla skvělá. Jo a ještě jsme dostali na zobání křupavou cizrnu.  

Z pivovaru jsem byla nadšená a nemám nic, co bych vytkla. Jen mi přišlo zvláštní, že při placení kartou nemá člověk možnost dát dýško jinak než v hotovosti. Jo a obsluha byla milá. A maj tam pěkný záchody. A ne, toto není sponzorovaný článek. :- )

Prý jsou lépe vnímané takové fotky jídla, na kterých je nějaký lidský prvek, třeba ruka. Tohle dokonce ani nebylo naschvál.