6. 7. 2015 (Sváteční vedro III) – Pondělí aneb poslední den víkendu :- ) Dopoledne jsem se flákala, napsala dva články sem a učila se španělštinu a odpoledne jsem měla sraz s K., se kterým jsme chtěli vyzkoušet nový podnik Pivovar Národní a pak se stavit na Husovských slavnostech na Staromáku.
Pivovar Národní je překvapivě na Národní, hned vedle Nové scény, a točí tu (tak trochu) vlastní pivo Czech Lion, které se vaří v Kácově. Kromě piva nás hodně lákala taky velká zahrádka "do dvora". Na výběr byla světlá jedenáctka filtr a nefiltr a polotmavá třináctka. Jedenáctka nefiltr byla příjemná a osvěžující, sice nijak nevyčnívá, ale alespoň nevyčnívá špatným směrem. Polotmavé mě zatím nezaujalo, zkusím ho tam někdy znovu a budu dávat větší pozor, teď jsem byla víc zaujatá konverzací a potom i jídlem :- ) Rozhodla jsem se totiž dát si hroznou prasárnu z kategorie "jednou za čas" – grilovaný hermelín ve slanině s brusinkami za 115 CZK. Dostala jsem k tomu ještě minisalátek a bylo to naprosto úžasný. Kuchyně na mě tedy zapůsobila jako dost na úrovni, takže příště si dám nějaký větší pokrm. Na zahrádce bylo moc příjemně. K. se mi tak trochu vysmál za to, že jsem si založila blog. Takže si ještě rozmyslím, jestli mu někdy dám odkaz :- D Za zmínku stojí ještě servírka ve středním věku, která se mi musela svěřit s tím, že si koupila ty samé boty jako já, a po měsíci se jí u nártu udělala velká díra. A za ty prachy! To mě sice moc nepotěšila, ale já ji nevědomky zdrtila ještě víc, když jsem jí v rámci small talku prozradila, že já je koupila zlevněné o pětikilo. Pak se taky beze strachu vyjadřovala o své práci tady, mimo jiné padlo slovo komunismus. Tomu říkám brutální upřímnost.
Jelikož se tam pěkně sedělo, oželeli jsme Spirituál Kvintet a vyrazili jsme na Staromák až před šestou. Pivo tu měli Krušovice (nebo Staropramen? nějakou hrůzu prostě) za 60 Kč. K. měl ale dost chytrý nápad stavit se v Týnské literární kavárně, kde jsem kupodivu nikde nebyla, a nechat si to (Bernarda za 30) natočit do kelímku. O dost lepší. Cestou jsme mám pocit narazili na nějakou ceduli, že v té oblasti se nesmí pít alkohol na ulici, tak jsme doufali, že nepotkáme nějaké strážce dobrých mravů. Po šesté začali hrát na menším pódiu poletíme?, benjo již bylo po nehodě na United Islands v provozu (nebo to bylo jiné, nevím) a playlist sice podobný jako minule, ale konečně jsem tu Lokomotivu při tom pátém pivu ocenila :- D Vždycky je vtipné pozorovat reakce lidí, kteří je slyší poprvé, tady bylo publikum navíc různého věku, a jedna stará paní, kterou to zřejmě nevyděsilo, se mě tak se zájmem ptala, jakže se ta skupina jmenuje, což bylo milé. Ale ty Holky pitomý mohly na konec být :- )
Před pokračováním jsme se stavili v Týnské pro další pivo. Když jsme odcházeli, tak si obsluha mezi sebou říkala: "Ono se asi na Staromáku zas něco děje, co?" To tedy ano :- ) Chystala se totiž párty s Tata Bojs. Vždycky je divný, když někde hraje nějaká taková skupina, na kterou se obvykle paří, a všichni se nacpou dopředu, ale pak jen stojí a koukají. Kde mají ty ultra fanoušky? My jsme měli skákací náladu, tak jsme tam mohli působit jako největší fanoušci, i když jsem si ani u některých písniček nepamatovala slova. Ale bylo super, že díky tomu paření jsem se pak vrátila domů skoro střízlivá, tento druh kardia mám fakt ráda :- ) Hráli pár věcí z Ležaté osmičky a během Ztraceni v překladu šel Milan Cais mezi lidi a začal tu písničku zpívat jakože jedné ženě přímo před námi. Nevím, no, já teda většinou moc netoužím vidět hudebníky z takové blízkosti (i když třeba to, že jsem si během jejího stage divingu sáhla na Amandu Palmer, můžu asi považovat za zážitek :- D Obecně mám radši, když se víc hraje a míň se dělají takové blbosti a roztáhlé exhibice.
A to byl konec pro nás zajímavého programu. Byl to super den a z toho víkendu jsem vydržela v pohodě dokonce celé pracovní úterý :- )