Ostrava & Beskydy 2016, díl VI: Že bych konečně víc než měsíc po skončení dovolené dopsala report? Není možná... Ale je pomalu nejvyšší čas, než všechno zapomenu a přestanu věřit, že nějaká dovolená proběhla :- )
Nejdřív bych chtěla poskytnout důkaz o tom, že okolí penzionu bylo prostě kouzelné. Po checkoutu jsme se rozloučili s touto tabulí a vyrazili nejprve na hlavák odložit si bágly a pak na konečnou tramvaje Zábřeh.
Tam už jsme se svezli loni, ale letos jsme se konečně i prošli lákavě vypadajícím Bělským lesem, což byla velmi příjemná ostravská oáza v začínajícím vedru. (A neobešlo se to samozřejmě bez myšlenek typu "kdybychom tu bydleli, tak bychom sem určitě chodili běhat" - jasně, asi jako teď (ne)chodíme do místní zeleně... :- )
Temná fotka odbočky k pramenu, kde jsme žádný pramen nenašli.
Vynořili jsme se trochu někde jinde, a sice ve velmi maloměstské až venkovské části Stará Bělá. Zde jsme si chtěli odškrtnout pivovar umístěný v nějakém Katolickém lidovém domu, což ve mně sice nevzbuzovalo moc důvěry, ale přece jen ohledně ostravských pivovarů pro mě platilo, že "všechny chytit mám" :- ) Našli jsme vchod a... zamčeno. Po chvíli nás ale napadlo podívat se za roh, kde se ukrývala skvělá zahrádka. Pivo teklo proudem, polední menu asi za 80 Kč, v televizi zrovna dávali Panorama, prostě krása. Sice už byl čas oběda, ale rozhodli jsme se nakonec, že se najíme až ve městě, jelikož po x dnech prasáckého stravování už jsem nutně potřebovala nějakou zeleninu. Takže jsme si dali jen pivo, které bylo lehké a osvěžující. Hned bych se pro něj vrátila.
Svezli jsme se kousek na konečnou tramvají Dubina. Narazila jsem předtím na votoči na fórum o tom, v jakých částech Ostravy se jak žije. Dubina byla podle uživatelek převážně "ne-ne" s tím, že je to ošklivé sídliště plné feťáků. Nevím, no, ale alespoň tam mají ten les. :- ) Na oběd jsme zašli do již známého Raw Baru v centru, což je velmi příjemné místo. Sice jsem dostala požadovaný kopec zeleniny v tortille, ale byla to fakt nezkonzumovatelná zabijácká porce, a navíc mi tam nějaká neznámá ingredience vadila, ačkoliv to pro mě mělo být podle alergenů neškodné. Tak příště asi radši flákotu ze Starobělského pivovaru... :- )
Jako come on... Zeleninové jídlo fakt nemusí být třikrát větší než nezeleninové.
No a přemítali jsme, co dál. Do Prahy se nám ještě nechtělo. :- ) Já jsem původně chtěla na komentovanou prohlídku Dolní oblasti Vítkovic s výstupem na Bolt Tower, jelikož jsem z ní byla loni nadšená, ale... Už jsem říkala, že bylo fakt vedro? :- ) Tak procházka kolem vysokých pecí najednou nezněla zas tak lákavě, přece jen jsme tam byli loni na Colours a výhled jsme si letos vykompenzovali na Emě. L. říkal, že se mnou klidně půjde, ale bylo vidět, že se mu taky pekelně nechce. :- ) V tom počasí a po tomhle obědě přicházelo v úvahu třeba nějaké muzeum. Někdy předtím se L. zmínil o Miniuni, kde jsou prý nějaké zmenšeniny, třeba vláčků. Nic moc víc jsme o tom nevěděli, ale bylo to kousek, tak jsme se tam přesunuli. A bylo to boží. :- ) Nějaké kravinky sice ve vnitřní části byly, ale hlavní byla zahrada s malými verzemi různých staveb.
Přiznání: dřív jsem se k tomu nenachomýtla a teď jsem zažraná do cestování po České republice, ale prostě jsem nikdy nebyla třeba v Británii (během studia angličtiny důvod mnoha zvednutých obočí :- ), Francii, Itálii... Natož u pyramid. Ale zrovna tam ani moc nechci. Byla jsem akorát ve Vídni a pár německých městech. L. je na tom vlastně celkem podobně, tak jsme se dost vyblbli u klasických turistických fotek typu "podpírám věž v Pise". Hrozná blbost, ale dlouho jsem se tak nenasmála. :- ) O chvíli později jsme přistihli jiný pár, jak něco podobného provádějí u pyramid ("ještě kousek doprava... joo, drž!" :- D)
Brandenburger Tor, tam jsem dokonce byla i ve skutečnosti. :- )
Ehm. :- )
Pak jsem chtěla ke Skákavému poníku a L. do zámeckého pivovaru Zábřeh (oba pivovary jsme navštívili už loni), tak jsme udělali kompromis a šli do obou. V Zábřehu jsme si dali pivo na zahrádce a "svačinu" v podobě smažených těstovin v pytlíku. V Poníku jsme se loni celkem opili, na což letos naštěstí nebyl čas. :- ) Ze zahrádky nás tam vyhnal liják, ale vevnitř se taky sedí dobře. Nejdřív mě zklamalo, že už neměli v nabídce těstovinového jídlo, které mi loni dost chutnalo, tak jsem si dala zapečený lilek s rajčaty a mozzarellou a byla jsem nakonec spokojená, stejně tak s jejich pivem Qásek.
A to už bylo vše. Ostravsko-beskydská dovolená byla stejně jako minule super. A je tam pořád tolik míst, kam bych chtěla! O počtu pivovarů v okolí ani nemluvě. Prostě se nedá nic dělat, budu tam muset znova. :- ) Ze seznamu 101 Things in 1001 Days jsem si po dovolené mohla odškrtnout:
1) pivovar Garage Ostrava
2) Prašivá
3) pivovar Vyšní Lhoty
4) pivovar Koníček Vojkovice
5) Pustevny
6) Radhošť
7) Rožnov pod Radhoštěm
8) Starobělský pivovar
(Není nad to, když se to plní takhle samo a vysoce příjemně. :- )