Záchvěv zdraví! A taky jsem musela do školy (kde jsem ale zas promrzla, tak doufám, že se nevrátím do bodu nula), takže když mě L. po pár hodinách (přesněji čtyřech) lákal na oběd do Bio Zahrady, tak jsem se ani moc nebránila.

(Doplněna druhá a třetí návštěva.) 25. 10. – Plán na nedělní oběd zahrnoval: návrat do civilizace po nemoci v podobě návštěvy nějakého zařízení, kde by se dalo sehnat dobré pivo a maso. Při té příležitosti jsem si vzpomněla na Malešický mikropivovar, kam jsem se chystala v podstatě od jeho otevření (takže už zhruba rok), ale došlo na něj teprve teď. Spoiler: vybrala jsem dobře :- )

Říkám si, že když už tu mám jako hlavní obrázek takový dá se říct minimalistický manifest, tak bych o tom mohla konečně něco napsat. Jsem opět nemocná, takže nechodím po hospodách a nemůžu psát recenze, ale tentokrát je to naštěstí o dost méně zákeřná zdravotní komplikace, a mám tedy spoustu času na přemýšlení a do určité míry i na praktikování minimalismu. Ale first things first – vrátím se k otázce v nadpisu, protože bych se nedivila, kdyby o tomto tématu mezi lidmi kolovalo mnoho mýtů a polopravd :- D

Ten úvodní obrázek třeba někdy změním, takže pro jistotu ještě jednou sem :- )

O tomto místě jsem poprvé četla na jedné FB stránce, kde někdo sdílel tabuli s pivy na čepu s komentářem "Království piva v Bubenči..." a já to nejdřív pochopila jako takový blíže nespecifikovaný výkřik do tmy, ale ono se to vážně jmenuje Království piva :- D Je to kousek od Hradčanské a zašli jsme tam dnes za odměnu, že jsem dnes (sobota) zvládla brzo ráno vstát a přežít ve škole skoro šest hodin hororového předmětu.

Dalším příjemným aspektem podzimu kromě ochlazení (a teplých ponožek, čajů a tak) je to, že začíná sezóna klubových koncertů. Sepsala jsem tu pár nějakých (nejen klubových) akcí, které mi přijdou zajímavé. Sama jsem zvědavá, které nakonec navštívím :- )

27. 9. 2015 – Vegefest... Na tuto akci mě dotáhl spíš L. – ne že bych neměla ráda vegetariánská jídla (ostatně doma si ani jiná nevařím), ale jednak se při jejich výběru častěji spletu a druhak se zároveň konal poslední letošní Street Food Jam před Crossem. Nakonec jsme udělali kompromis... a stihli jsme oboje :- )

Příval venkovních gastro akcí očividně ještě nekončí :- ) Dnes jsme vstávali pozdě a nechtělo se nám vařit, takže se skvěle hodil Jakože cože?! Food Festival. K němu jsem byla sice nejdřív trochu skeptická, protože ho pořádala Milka, ale sešla se tam velmi dobrá sestava stánků a nakonec jsme byli oba dost spokojeni. Nechali jsme se i vyfotit s pozadím milkové vlny (druhá možnost byla na ní surfovat, což už bylo trochu moc :- D

Jak už jsem zmiňovala ve shrnutí léta, vyzkoušela jsem v srpnu restauraci Meat & Greet fungující od letošního června. V pátek po práci jsem zašla s kolegou na jídlo do tohoto podniku na Senovážném náměstí podruhé a dostala chuť o něm napsat něco víc než jen krátkou zmínku.

Sobota 26. září 2015 – Podzim je tu, polovina kanclu nachcípaná a ani já se necítila na nějaké delší než velmi krátké pochodování, takže jsme nakonec zvolili energeticky nenáročný výlet do sušického minipivovaru. Cesta tam byla trošku zdlouhavá. Vyjeli jsme ze Smíchova v 7.52 motorovým rychlíkem, kterému se říká Švejk a který projíždí různými pro mě zajímavými destinacemi – nejdřív samozřejmě Beroun, pak Jince (pivovar Vilém), Březnice (pivovar Herold) a Písek (ještě jsem tam nebyla). V Protivíně jsme přestoupili na vlak do Plzně a ze stanice Horažďovice předměstí do Horaždovic jsme se museli přepravit výlukovým autobusem. Z Horažďovic už nás regiošuk dovezl konečně do Sušice.

Právě pomalu končí astronomické léto (vlastně už stihlo skončit, než jsem to dopsala). A tenhle článek má být něčím jako shrnutím léta 2015 (proto ten patvar v nadpisu). Proč vlastně? Jednak mám ráda hodnocení, statistiky, bilance a seznamy a zatím tu nic takového nemám. Ale hlavně jsem si minulé léto moc neužila, protože...