27. 9. 2015 – Vegefest... Na tuto akci mě dotáhl spíš L. – ne že bych neměla ráda vegetariánská jídla (ostatně doma si ani jiná nevařím), ale jednak se při jejich výběru častěji spletu a druhak se zároveň konal poslední letošní Street Food Jam před Crossem. Nakonec jsme udělali kompromis... a stihli jsme oboje :- )
Co se nedalo Vegefestu upřít, bylo úžasné umístění. Byl ukryt ve Starém Purkrabství na Vyšehradě a za pěkného podzimního dne si tam člověk připadal dost daleko od "normálního" světa. Nemilé specifikum tohoto food festivalu bylo vstupné ve výši 100 CZK, ale alespoň nás to motivovalo zdržet se tam déle než jen na skok.
Nalákala mě tam hlavně Podolka, tak jsem nejprve zamířila k ní a vybrala si houbového kubu za asi 69 CZK. To je takové jídlo, co není moc fotogenické a vábně vypadající, ale chutná dost dobře. Jeden z mých nejoblíbenějších receptů (z těch asi tří, co vařím furt dokola) je teď mimochodem tohle pohankové risotto z Delicious blogu, což je možná takové malinko podobné tomu kubovi. Tak tedy bylo to fajn, ale bylo toho hrozně moc! Kuba je dost sytý pokrm a já chtěla ochutnávat dál. L. zahájil oběd mexickou fazolovou polévkou s nachos z Krmelce Vršky.
A pak jsem nečekaně udělala chybu a dala si u Japů polentu s hrachem za 35 CZK. Měla jsem totiž trošku výpadek a zapomněla jsem, že už jsem polentu měla a nechutnala mi. DVAKRÁT. Takže třikrát a dost, už si to snad zapamatuju. Ten pán mi ji totiž vyloženě prodal (zrovna já si nechám něco takhle prodat). Skončila jsem po pár soustech a pak s tím dost dlouho bojoval L. Ale jinak o Japů jen v dobrém, jsou vždycky moc milí a jejich jáhlová kaše s brusinkami na Street Food Jamu byla úžasná.
Bylo k tomu ještě celerové pyré (nebo nějaký takový slovo), ale to jsem si nedala.
Tak jsem si šla spravit chuť ke stánku, kde nabízeli salát s černou a červenou rýží (teď nevím, jak se stánek jmenoval), a celkem se povedlo. Černou rýži jsem chtěla už nějakou dobu ochutnat a chutnala jako... no, trochu jiná rýže :- D
Příjemné pak bylo posezení v Dobré čajovně s růžovým čajem. Mohli jsme si číst časopis Beverage, který jsme pak i dostali zadarmo s sebou, a pozorovat to hemžení. V hlavním stanu zrovna probíhalo rytmické prozpěvování modliteb a nějakých manter. Kolem chodily jak bytosti od hlavy k patě v batice, tak i nealternativně vyhlížející lidé. Pobavilo nás, když se v té čajovně fotil nějaký páreček selfie tyčí, viděla jsem ji naživo poprvé v životě a zrovna na takovémhle místě.
*
Na Street Foodu to bylo tentokrát velmi rychlé. Konečně tam byly regulérní burgery, a to od Kaiser Franz. A měl být i jehněčí, po kterém jsem toužila, ale došel mi před nosem, takže to nakonec vyhrál srnčí burger s modrým sýrem a kořenovou zeleninou a k tomu jeden Lobkowicz. Burger byl parádní, stejně jako maso, ale dostala jsem díky němu spíš chuť na jejich normální hovězí burger (jejich styl burgerů mě zaujal, ale zvěřinu mám přece jen asi radši v jiném provedení). Takže snad někdy příště. L. si tam zakoupil jen nějakou "kouli s fazolema", což byla prostě ocukrovaná kulička s mungo z vietnamského stánku a byl to celkem fajn dezert :- ) Tento den se zapsal do dějin jako pamětihodný, jelikož jsem vynechala večeři :- D