Právě pomalu končí astronomické léto (vlastně už stihlo skončit, než jsem to dopsala). A tenhle článek má být něčím jako shrnutím léta 2015 (proto ten patvar v nadpisu). Proč vlastně? Jednak mám ráda hodnocení, statistiky, bilance a seznamy a zatím tu nic takového nemám. Ale hlavně jsem si minulé léto moc neužila, protože...
... to vypadalo asi takto: do poloviny června brigáda na tříčtvrteční úvazek -> týden studijní volno -> jedny státnice (angličtina) -> od 1. července letní práce na HPP -> dopisování bakalářky -> od cca 22. 8. studijní volno a chřipka -> v září druhé státnice (bohemistika). Do toho taky někdy překlady. Po 10. září jsme jeli na pár dní do Jeseníků, ale bylo zrovna celkem hnusně a hrozná mlha :- D Takže jsem si řekla, že další léto si to všechno pořádně vynahradím a těšila jsem se na to celý podzim, zimu i jaro. Tak se teď chci ohlédnout (nikoliv v hněvu – anglistku v sobě nezapřu :- ), jak se mi to povedlo.
Výlety
Léto sice začalo 21. června 2015, ale budu trochu podvádět a začnu 6. června, kdy jsme se vypravili na Hazmburk. Status letního výletu si to myslím zaslouží, když jsem z toho vedra málem zkolabovala :- D Bylo to v rámci projížďky vlakem do Libochovic po trati, kde se už normálně nejezdí. Účastníci téhle akce mě trochu děsili, stejně jako zjevující se postavy s foťákem podél celé trasy. Ještě dlouho ale asi nezapomenu na pohled, kdy se vlak v jedné zastávce rozjížděl a za námi se rozběhl dav těchto "šotoušů", aby ukořistil co nejlepší fotku (někteří byli navíc tlustí a vypadali, že to s nimi brzo sekne). No nic, tak jsme dojeli do Libochovic, od šotoušů se odpojili a hledali jsme, kde bychom si dali něco menšího k jídlu. Stáli jsme bezradně před jedním pajzlem, že bychom si tam možná mohli dát polívku, a v tom k nám přistoupil bosý hipík a povídá, že támhle otevřeli kavárnu (znělo to, jako že ji ZROVNA otevřeli :- )), tak jestli se na něco nestavíme. Tak jsme se stavili a měli jsme moc dobrou nudlovou polívku a domácí limonádu. Jmenuje se to Kavárna Živa.
A pak jsme se vydali na Hazmburk. Na mapu jsem se koukla nějak letmo, tak mi připadalo, že je to kousíček od města, ale bylo to skoro 5 km a zrovna začínala polední výheň. A cesta vedla nejdřív po silnici a pak sice polní cestou, ale až skoro nahoru otevřenou krajinou. Tehdy jsem ještě neměla svůj letní klobouk (který mi pak po zbytek léta zachraňoval život) a udělalo se mi z toho vedra lehce nevolno, až jsem si z nouze dala na hlavu mikinu, takže o zvídavé pohledy protijdoucích (naštěstí jich nebylo tolik) bylo postaráno :- )
Z barvy oblohy si myslím lze představit, že jsem si tu polední výheň nevymyslela :- )
Nahoře to bylo naprosto super. Dali jsme si nealko Budvar a flákali se u Černé věže a pak jsme objevovali zákoutí u Bílé věže. Nakonec jsme se tam zdrželi tak, že během sestupu jsme si museli značně máknout a ve výsledku jsme mohli buď poslední kilometr (nebo víc? netuším) běžet, nebo si nechat ujet vlak. Tak jsme běželi a já na té silnici málem chcípla :- D Ale vlak (regiošuk, pro neželezničáře regionovu) jsem nakonec chvíli po L. doběhla a pak se celou cestu do Loun snažila nějak ochladit a oživit. V Lounech jsme stejně jako minule navštívili oba pivovary (minule jsme tam byli v příšerné zimě, zkrátka vždycky nějaký extrém) – v Lounském Žejdlíku jsem si dala lososa (super, vařit tu fakt umí a i pivo je fajn) a ve Zlounovi jen zlouna.
13. června jsme byli na víkend na východě a konečně jsme navštívili Toulovcovy maštale (takové místo, o kterém jsem slýchala od dětství, ale nikdy jsem tam nebyla). Tradovalo se u nás, že bez auta se tam člověk od nás dostane horko těžko – tak nám se to povedlo, i když divoké to trochu bylo :- ) Příroda mě tam každopádně celkem uchvátila, je to krásná oblast se skalními útvary. Výlet jsme zakončili v Litomyšli v pivovaru (moc pěkné město mimochodem), kde jsem měla polotmavou a světlou jedenáctku a stihli jsme ještě netradiční kulturní zážitek: návštěvu Portmonea, muzea Josefa Váchala. A odvezli si suvenýry z místní pralinkárny.
- Byly i dny, kdy byla dost kosa, jako třeba když jsme jeli do Lipna na Stezku korunami stromů.
- Pak už tu byla červencová sváteční vedra a jeden z mých oblíbených berounských výletů, tentokrát do Koněpruských jeskyní.
- Západní Čechy jsou pro mě naopak dost neprozkoumaná oblast a minipivovar Hastrman a okolí mě celkem nalákaly se tam někam vracet.
- Během víkendu na východě jsem se projela vláčkem v Mladějově a podívala se konečně do Svitav.
- Navštívili jsme i rodiče milého a po cestě jsme si vyšlápli na Králický Sněžník.
- A druhý den s kocovinou na Suchý vrch a Bukovou horu.
- Zajela jsem si i do Brna na lososa, makronku, pivo, pivo, pivo, burger a tak.
- Kromě toho jsme byli taky na Radyni (rozhledna u Plzně) a v pivovaru Čižice, o čemž není článek, ale nejlepší tam bylo, že mají pivo KAROLÍNA SVĚTLÁ, které jsem si samozřejmě nemohla nedat. Jako pivo mě Karolina zaujala o dost víc než jako spisovatelka.
A měli tam domácí pizzu, která byla sice docela dobrá, ale vzhledem k nabízeným druhům (šunková, hawai, sýrová a pikantní) jsem si tak trochu musela dát sýrovou a byla jsem pak dost přesýrovaná. Ten pivovar je vesnický pajzl, ale venku se sedělo příjemně.
- A krásné letní počasí a skvělé jídlo a pití jsme si ještě užili v Železných horách při výletu na BurgerKlobásShow ve Žlebských Chvalovicích.
Pobyty
- Hlavní akcí léta byla dovolená v Ostravě, kde byly Colours nakonec spíš jen doplňkem, a stihli jsme toho neplánovaně hrozně moc: OSTRAVA 2015.
- A v srpnu jsme si dopřáli ještě krkonošský minipobyt (Den první) s neoficiálním absolvováním Pivní stezky (Den druhý).
Potrava pro tělo i ducha
- Dne 20. června se udála první akce, o které jsem na blogu psala (vskutku historický okamžik): United Islands, Apetit Piknik a Pivo na Náplavce.
- Když jsme o víkendu výjimečně nikam nejeli, zašli jsme alespoň do nové burgrárny HaDog a pak do pivovaru Kolčavka.
- Další zásadní jídelní akcí, která ve mně podnítila touhu po nových a nových gastrozážitcích, byl Street Food Festival na Nákladovém nádraží Žižkov.
- A v Pivovaru Národní mají ten úžasný hermelín ve slanině... po kterém jsem ještě zašla na Husovské slavnosti na Staromáku.
- Navštívila jsem mimo jiné i restauraci T-Anker na střeše Kotvy, únětický pivovar a Street Food Jam před Crossem (poprvé).
- Na Foodparade u Trojského zámku byla sice zima, ale zas jsem tam měla chobotnici.
- A jelikož je Street Food Jam pecka, zúčastnila jsem se i podruhé a potřetí.
- Kromě toho jsem vyzkoušela např. taky restaurace NEJEN BISTRO (velmi dobrý burger a k pití moje oblíbené Dalešice), Meat & Greet (burger Campania byl nadprůměrný, zajdu asi někdy zas a pivo měli Matušku) a zavítala jsem asi tak potřetí do Palandy (tam je jídlo super, akorát jsem se trochu přežrala a mají tam Staráč).
- Nejdřív jsem sem chtěla napsat statistiku, kolik jsem za léto vypila piv a tak, ale je to celkem děsivé číslo, tak si to asi nechám pro sebe (ale spousta z nich byla malých :- )
- Celkem jsem i s tímto shrnutím dosud napsala 24 článků, což mi přijde celkem slušné (grafomanství...:- )
*
Tenhle článek je sice jednak užitečným přehledem mých článků (haha), ale psala jsem ho hlavně asi pro sebe, protože zaprvé: I made it, vynahradila jsem si loňské léto opravdu bohatě a zadruhé se bude hodit nějaká vysoce koncentrovaná připomínka léta, až budu zas někdy koukat z okna, jak sněží, a tesknit po teplu (příjemném, ty třicítky+ mi tolik chybět nebudou), zahrádkách a letních akcích. Takže zase za rok a uvidíme, co přinese podzim :- )