Velikonoční menu: z Mnichovic do Kostelce

Plán na neděli, na kterou bylo slibováno až 16 stupňů – vypadnout do lesa. Ne moc daleko od Prahy, ale tak, aby nebylo poznat, že to není daleko od Prahy, a aby tam nebyl milion lidí. A abychom tam dojeli nejlépe vlakem. Ne úplně primitivní zadání, ale já to vymyslela. :- )

Nejdřív přišel L. s nápadem, že bychom mohli jít z Českého Brodu do Kostelce (nad Černými lesy). To mi přišlo málo lesní, ale Kostelec nebyl tak špatný nápad, jelikož tam chystali velikonoční menu. Pozici výchozího bodu nakonec vyhrály Mnichovice. Do těch už jsme jednou došli z Louňovic po NS Po stopách kameníků a NS Krásné vyhlídky. A jiné části obou stezek jsme využili i dnes, akorát s jiným cílem. 

V Mnichovicích se mi dost líbí už na nádraží. Na téhle trase do Benešova jsou zastávky často nad obcemi, takže je na ně pěkný výhled. (Tak znovu: stalo se někomu, že při psaní článku strávil nějaký čas v jiných oknech a většina textu se mu smazala? Začíná mě to tady lehce štvát. Byla jsem už u popisu druhého piva. Tahle verze už určitě nebude tak kvalitní jak ta původní, to jen tak pro jistotu. :- ) ... Jen jsme si říkali, že ty baráčky v dálce na kopci ten vlak asi tak často nevyužijou. Nejprve jsme přešli přes místní minibrod na NS Krásné vyhlídky. Jde se tu převážně otevřenou lehce zvlněnou krajinou a je to kraj Josefa Lady, takže se občas objeví nějaký odkaz na kocoura Mikeše.

Ve Struhařově mají dobrý rybník a napojili jsme se tam na NS Po stopách kameníků. Část vedoucí od Louňovic nás minule moc nenadchla, jelikož vedla z velké části výstavbou a vlastně nevím, co na ní mělo být zajímavého. Ale my jsme po ní zapluli do lesa, což bylo fajn až na nenápadné a místy chybějící značení v podobě bílých kladiv na stromech – cesta se klikatila, bylo na ní dost odboček a několikrát jsme odbočili správně (a to ještě až napodruhé) jen díky telefonu.

Až do této chvíle jsme v lese a předtím na louce potkali sympaticky nízký počet lidí a psů, ale u Jevan se už přírodní prostor dost zaplnil. Právě v Jevanech jsme pro dnešek turistiku zapíchli a nechali se do Kostelce dovézt busem, abychom se po té dlouhé zimě pro začátek moc nepřepínali. :- ) Před odjezdem jsme si stihli všimnout, že v téhle obci mají taky dobrý rybník a celkově mi to tam přišlo pěkné.

V Kostelci to už z náměstí nebylo po známé trase daleko a měli nás v pivovaru po dvou měsících zas. Nejdřív mě zklamalo, že došla jejich polotmavá Vycpaná vydra, která mi minule dost chutnala, ale Ježek (jedenáctka) taky nebyl k zahození. Z velikonočního menu jsme si oba vybrali "jehněčí kostky na červeném víně s kořenovkou a povidlama zahuštěnýma strouhlým perníkem". Jídlo před námi přistálo stejně jako minule sympaticky rychle, ačkoliv bylo v pivovaru celkem plno. Omáčky už moc nemusím, ale tohle bylo velmi fajn. Dále jsem si ještě dala malého kynšperského červeného zajíce (načervenalá dvanáctka), takže jsem to měla takové kompletně zvířátkové. 

Tak jsem to dala velmi podobnými slovy dohromady a příště už píšu ve Wordu. První skutečný jarní den proběhl k mojí značné spokojenosti, a ačkoliv mi pro dnešek těch 12 km celkem stačilo, už se těším na nějaký další a delší pochod, chybělo mi to. :- )