V tuto slavnou sobotu 26. listopadu ožil už pošesté Beroun díky Englishbooks Day aneb setkání fanoušků HelpForEnglish.cz a já byla konečně u toho, yay!
Trocha osobní historie (nudné, můžete přeskočit). Když jsem se v patnácti rozhodovala co dál... tak jsem šla do kvinty a vyhlédla jsem si studium angličtiny na ústavu translatologie Univerzity Karlovy. Na to, že jsem měla jako první jazyk němčinu a ve školní angličtině jsme se pak za tři roky nedostali o moc dál než k předpřítomnému času (a na to, že na ten vysněný a později tak trochu proklínaný ústav brali zhruba 10 % uchazečů), to bylo celkem ambiciózní. Ve čtvrťáku jsme dostali jinou učitelku, která se snažila dohnat, co mohla, ale z naší skupinky jsme maturovali z AJ jen čtyři, takže to byla spíš boční aktivita s hlavním motivem "do it yourself". A co mi nejvíc pomohlo? Jo, HelpForEnglish.cz. Tahle stránka má lví podíl na tom, že jsem se dostala na slušnou úroveň a ty přijímačky nakonec udělala, jelikož jsem tam trávila hodně času a hrozně mě to bavilo. Jo a taky Gilmorky. Bez nich by to rozhodně nešlo. :- )
No a od té doby, co jsem angličtinu začala studovat, to šlo trochu z kopce. Úroveň měla postupovat dál nahoru, ale ani jsem neměla takový pocit. Po většinu času se z učení jazyka, činnosti, kterou jsem si předtím tak užívala, vytratila ta radost a nastoupily úplně jiné emoce a stavy. Kromě pár skvělých praktických seminářů se člověk musel zabývat spoustou teorie, kupou četby (šlo o dvouobor s bohemistikou), pak taky tlumočením (aka smrt pro introverta) a někdy to bylo tak trochu peklíčko, ale už jsem se z toho lehce traumatického zážitku trochu oklepala a můžu říct, že jsem ráda, že jsem si tenhle obor vybrala a hlavně že jsem tam vydržela až do konce, ačkoliv jsem měla tisíckrát chuť s tím seknout. Teda do získání Bc., na magistra by mě tam už nikdo nedostal. :- D No a teď jsem zas v jiném světě, zabývám se ve škole ekonomií a v práci datama a dnes mi zas něco po čase připomnělo moji lásku k angličtině. Englishbooks Day.
*
Englishbooks.cz je obchod s učebnicemi i beletrií s kamennou podobou právě v Berouně a ve spolupráci s HFE pořádají setkání studentů a učitelů angličtiny na místním gymplu. Účastník si může během dne pětkrát vybrat ze šesti seminářů, absolvovat mock speaking cambridgských zkoušek, získat nějaké materiály zdarma a další si koupit, nakonec možná i něco vyhrát a po zásluze se zúčastnit hospody a anglického pub quizu. Z velkého výběru seminářů vyplývá, že se ten den dá teoreticky prožít (zhruba) tisíckrát jinak podle toho, jak si to člověk poskládá. Já to měla takhle:
Po bleskové registraci jsem obdržela dvě igelitky plné čehosi, co jsem se rozhodla prozkoumat později, odložila si bundu v šatně a vyrazila do auly na přednášku Marka Víta s názvem (Od)naučte se czenglicky. Kdyby někdo nevěděl, tak Marek Vít je hlavní člověk na HFE, který udělal CPE za A a je prostě fakt dobrej. Naživo je nepřekvapivě sympaťák, jeho angličtina se pěkně poslouchá a povídal o tom, co je Czenglish, že se hodí vědět, jak se projevuje, a měl připravenou spoustu příkladů. K mému potěšení zdůrazňoval důležitost výslovnosti, slovního a větného přízvuku, spojování slov... jako kdybych se ocitla zpátky na semináři fonetiky, což byl mimochodem asi nejpřínosnější předmět na vejšce. Důležitost toho všeho byla ilustrována taky nahrávkou Američanky, která se snaží něco vyslovit česky, ale jelikož na češtinu aplikuje pravidla angličtiny (stejně tak jako Czenglish aplikuje pravidla češtiny na angličtinu), tak Čech ani po několikátém poslechu absolutně netuší... Následovaly příklady z gramatiky, slovní zásoby a hodina neuvěřitelně utekla.
Při online registraci jsem si na sebe upletla bič a místo toho, abych dnem proplouvala jen jako posluchač, přihlásila jsem se na mock speaking C1. Šlo o možnost vyzkoušet si nanečisto část Speaking zkoušky CAE. Jelikož byl týden předtím celkem hektický, tak jsem si neoživila pravidla téhle zkoušky, což jsem asi měla. Kladou totiž dost důraz na to, aby na některé otázky člověk odpovídal dlouze (i na uzavřené, což mi hned nedošlo) a hlavně aby hodně reagoval na ostatní testované (byla jsem ve trojici) a byla z toho jakože přirozená konverzace. A když někdo moc mluví, tak mu člověk může skočit do řeči, má se umět ujmout slova a kdo ví co ještě. Eeh, když ty lidi vidím poprvé, mluví se o něčem typu ekologie a musím bojovat o prostor, tak je to pro mě dost těžký. A snažila jsem se projevovat dostatečně, reagovat na ostatní a odpovědi rozvádět, ale i tak to nedopadlo nic moc a bylo to pro mě celkem nepříjemné.
Kvůli mock speaking jsem stihla jen konec další přednášky Marka Víta, a to Learning Chunks in English, což bylo o kolokacích a spol. Když jsem přišla, tak zrovna hrál na kytaru s kolegyní Try od Pink, kde je těch chunks hodně. :- )
Občerstvení včetně oběda na akci zajišťoval podnik Barevný bufet, ale my jsme zašli na oběd do "nového Viléma" (restaurace zaměřená na balkánskou kuchyni, kde mají pivo Vilém z Jinců), ve které jsme byli ještě za původního umístění na rohu náměstí; teď už jsou přestěhovaní do České poblíž BlackDogu a jmenují se Stella del Mare. Jedenáctka Vilém byla super, kdyby byl čas, tak bych jich klidně zvládla víc. :- ) Zvolila jsem jehněčí medailonky s opečenými brambory a bylo to fajn, i když trošku tužší, zvlášť v porovnání s přítelovou pljeskavicí – placička mletého masa, která mi teda chutnala velmi hodně. Je to každopádně celkem pecka restaurace se super jídlem a pivem a při některém dalším berounském výletě bych se tam ráda vrátila.
*
Po obědě jsem zašla na The Writing Paper in Cambridge English First and Advanced pro nějaké tipy ohledně části Writing, kdyby se mi teda někdy chtělo udělat si některý z těch certifikátů. Nestihla jsem první čtvrtinu přednášky, ale pár tipů jsem si odnesla, nicméně jako nejpřínosnější aspekt mi asi přišlo snažit se tomu lektorovi všechno rozumět, jelikož měl trochu zvláštní přízvuk (např. místo h vyslovoval ch).
Feedback on Mock Speaking. Společná přednáška "mého" testujícího a CPE lektora. Už spoustu let mám někde vzadu v hlavě, že bych si jednou ráda udělala CPE, ale to, co pán říkal, bylo celkem odrazující. Nejsem si jistá, jestli by mi jakkoliv intenzivní příprava pomohla spustit "slovní průjem" na jakékoliv téma před cizíma lidma, protože takhle na povel to u mě nefunguje ani v češtině. Mám pocit, že ukecaní a přirozeně draví lidi, co si ten kus slova pro sebe umí urvat, tu mají opravdu výraznou výhodu (jakože ještě výraznější, než by člověk u testování mluvení očekával). Obdrželi jsme výsledky z CAE – na to, že je speaking moje zdaleka nejslabší stránka a že jsem si neoživila, na co kladou důraz, bych nemusela být z hodnocení 2,5–3 body z 5 zas tak zklamaná, ale stejně mě to trochu mrzelo. Ale asi nemuselo, protože bych to při zkoušce holt dohnala v jiných částech, které mi jdou o dost lépe. Celkově jsem měla tyhle dny asi nějakou schízu, protože den předtím mě zas po dopsání testu z účetnictví na pár sekund zklamalo, že mám jen 80 %, což je vzhledem k okolnostem opravdu ujetý. :- ) V angličtině jsem se asi moc namlsala začátkem tohoto roku na testu TOEIC Listening & Reading, kam jsem si zašla pro zábavu mezi zkouškama (měli jsme možnost zúčastnit se ve škole za výhodnou cenu) a bylo to ve stylu "přišla, viděla, zvítězila" – trochu náročné mi na tom přišlo jen to všechno stihnout a hlavně se zvládnout celou dobu soustředit, ale ve výsledku jsem obdržela plný počet bodů. Tak CAE a CPE je holt trochu jiná liga, ale i tak bych se někdy asi ráda zúčastnila, až skoncuju se školou a budu mít na to chuť a prostor.
A posledním bodem mnou zvoleného programu byla přednáška Lucie Gramelové o Language Hacking aneb jak se rychle naučit základy cizího jazyka. Language hacking je taková obdoba life hackingu – jak dělat věci rychle, jednoduše a efektivně. Hodina byla o různých technikách, tipech a zkušenostech a bavila mě. Lucie je také autorkou webu jazykovy-koutek.cz, odkud jsem si hned uložila kupu článků do fronty k přečtení.
Pak už následovalo oficiální zakončení a losování o ceny – mock speakeři mohli vyhrát poukaz na vykonání zkoušky zadarmo a ze všech, kdo odevzdali hodnotící dotazník, se tahali výherci aktivačního kódu k výukovému programu English Me (to vyhrál L., yay podruhé!), další šťastní si mohli vybrat z nabízených publikací a největším lákadlem nakonec byl zájezd do Anglie se ŠKOLNĺM KOLEKTIVEM. Výherců se losovalo fakt hodně, ale nakonec jsem nic nevyhrála (ani ten zájezd, uf :- ), což mi nevadilo, protože máme ten kód a cestou na nádraží jsme se ještě stavili v knihkupectví a vybrala jsem si tam vánoční dárek (jo, nový Harry Potter). Měla jsem ze sebe radost, že jsem si tam impulzivně nekoupila nic dalšího, protože se snažím víc přemýšlet o tom, za co utrácím a co tahám domů, a anglické knihkupectví je v tomhle pro mě celkem minové pole. A dalšího dne jsem prozkoumala obsah těch igelitek a kromě x propisek, CD a materiálů jsem tam našla upoutávku na sadu pěti velkých překladových slovníků Lingea (AJ, NJ, FJ, ŠJ, RJ) za... 2900 Kč, no nekup to! Ne, to je naprosto objektivně a bez jakýchkoliv emocí k jazykovým knihám (ehm) super deal, takže jsem se rovnou obdarovala a kromě ponožek už nic dalšího k Vánocům nepotřebuju. (Edit: už dorazily, jsou krásné :- ))
Večerního programu v hospodě jsem se už nezúčastnila (měla jsem toho za celý den už celkem dosti), ale rozhodně mi to nebrání zhodnotit tuto akci jako velmi podařenou – jsem ráda, že jsem se konečně zúčastnila a příště bych se ráda zúčastnila zas. :- )