Čtvrtek 16. 7 – Na čtvrtek jsme si naplánovali výlet do Hukvald (oni tam teda říkají na Hukvaldy), návštěvu Valašského pivovaru v Kozlovicích a úplně mimochodem taky ten den začínaly Colours a na programu byla třeba Björk a Zrní s Janáčkovou filharmonií. Takže celkem akční den.
Janáček nás tak nějak provázel celý den. Do Hukvald jsme chtěli jet, protože "to tam určitě bude hezký" (a měla jsem pravdu, bylo), je tam pivovar a hrad a tak. Dojeli jsme tam busem ze zastávky Vítkovice, vysoké pece (kde byl mimochodem taky boční vchod na fesťák) a nejprve jsme provedli klasické turistické úkony jako nákup štramberských uší od pouliční prodavačky a obstarání pohledů. U vstupu do hukvaldské obory jsme viděli Janáčkův rodný dům, ale trvala jsem ještě na návštěvě Janáčkova památníku o kousek dál, když už tam jsme. Tam nebyla ani noha kromě vousatého mladého pána, který nám pustil Janáčkovy klavírní skladby (ta jedna, kterou znám, mezi nimi nebyla), a prozradil některá fakta o skladatelově životě: za života nebyl moc uznávaný, protože jeho hudbu nikdo nechápal. V pokročilém věku už to bylo trochu lepší, proto ho všichni známe z portrétů jako starého pána.
Manželství měl nic moc a ještě horší, když umřely děti. Ve stáří si našel (zřejmě) platonickou milenku, kterou léta lákal na Hukvaldy, a ona tam pořád nechtěla. Nakonec ji tam ale dostal, procházeli se spolu po oboře a on dostal zápal plic a umřel. To nám povídal v první místnosti, pak jsme prošli přes kuchyň do druhé samoobslužné, kde byly fotky, dopisy, jeho zápisky not (nikdy nepochopím, jak to po sobě mohli skladatelé přečíst) a rodokmen s osudy jeho příbuzných. Mladý pán byl dost sdílný, ptal se nejdřív kvůli vstupnému, jestli jsme studenti, pak odkud jsme přijeli a chtěl si povídat o opeře, což jsem ale nemohla sloužit.
Další zastávkou byl místní "pivovar", což je typická čtvrtá cenová s hnusnými ubrusy, kde před polednem vysedávají a vykuřují postarší pánové a na zdech mají dost depresivní obrovské fotky místních štamgastů.
Pivo se momentálně nevaří tam, ale ve Starém Jičíně. Vzhledem k příjemnosti prostředí jsme do sebe hodili jednu průměrnou dvanáctku a vrátili se ke vstupu do obory, kde začínalo krátké prudké stoupání k hradu. Hrad patří k nejrozsáhlejším v ČR a dost se mi líbil. Kromě pár zachovalejších částí, jako např. kaple, je tam spoustu zákoutí a míst s výhledem na Beskydy, které by se daly prolézat tak dvě hodiny.
My jsme ale neměli zas tolik času, takže jsme komplex proletěli za hodinu a vyrazili po NS Janáčkův chodníček (moje hudební srdce plesá) do Kozlovic. Po cestě jsme viděli jeleny a na jednom místě jsme měli za úkol přelézt pomocí žebříku přes plot, což jsem na turistické cestě asi ještě neviděla :- )
V Kozlovicích jsme zapadli do Valašského pivovaru, kde jsem si dala nejdřív desítku Turista a pak dvanáctku Valašský vejvoda. K jídlu panenku se špenátem a hranolkama, nějak mi ale moc nejela, že bych jí už byla přejedená? Hospoda je příjemná a štamgasti tam mají oproti těm hukvaldským styl viz foto.
Zanedlouho nastal čas přemístit se busem zpět do Ostravy k vysokým pecím a konečně jít do areálu Colours. Po vstupu jsme se tam nějakou dobu jen tak motali, než jsme se trochu zorientovali a pak jsme si dali palačinky. Prošli jsme kolem stage s Michalem Hrůzou, tam jsme se ale moc nezdržovali a šli jsme zaujmout strategická místa na sedadlech, odkud je vidět na hlavní stage i obrazovky.
Vyslechli jsme si zahajovací řeč Zlaty Holušové a v osm už tu byla Björk v dlouhých přiléhavých bílých šatech a "ježkem" na obličeji. To, jak L. žral ten festival, asi bude dobře demonstrovat to, že ve chvíli, kdy přicházela Islanďanka na pódium, mi začal hrozně nadšeně ukazovat, že je vidět kolemjedoucí vlak. Bez komentáře :- D Koncert Björk samozřejmě vzbudil velkou kontroverzi. Během vystoupení bylo vidět buď lidi naprosto připoutané tím, co se tam dělo, a pak ty, co nechápavě odcházeli. Koncert začal za světla (údajně na přání interpretky), kdy použila barevný kouř, a ke konci už se setmělo a vynikl tak ohňostrojový doprovod. Ten začátek za světla byl sice na headlinerku neobvyklý, ale je fakt, že stmívání ještě umocnilo tu magickou atmosféru. Setlist bych ze sebe nevyklopila, ale nějaký je tady. Vlastně ji nemám nijak naposlouchanou a tristně jsem to před fesťákem nezměnila. Mám hrozně ráda Human Behaviour a některé další známé věci, třeba Army of Me:
self-sufficience please!
and get to work
and if you complain once more
you'll meet an army of me...
To jsem si vždycky zpívala, když jsem měla stěžovací náladu kvůli škole :- D Ale líbilo se mi v podstatě všechno, co hrála. Vizuální doprovod byl přesně takový, jak ho mám ráda – nemám ráda klipy s dějem, který odvádí pozornost od hudby, nejlepší jsou tyhle vizualizace, které ten hudební zážitek nejlíp doplní. U Björk to byly většinou zvětšené hmyzí nebo jiné potvory, což muselo být super hlavně pro lidi s fóbiemi. Nejvíc se mi ale líbila taková animace (teď to bude hloupý popis), která připomínala nějakou dosovou počítačovou hru nebo EKG křivku, a vždycky tam byly nějaké zvraty v souladu s rytmem a přechody v té skladbě (nevím, která to byla). Pro mě bylo dost snadné a příjemné se do toho vystoupení ponořit, protože na rozdíl od některých jiných návštěvníků jsem věděla, do čeho jdu, a dostala jsem přesně to, co jsem chtěla :- )
Další zásadní bod v programu byl pro mě koncert Zrní s Janáčkovou filharmonií. Už jsem je několikrát viděla, ale tady to dle očekávání mělo úplně jiný rozměr v různých smyslech slova. Taky tam ten prostor úplně ovládli. Zase od nich znám jen něco a slibuju, už si naposlouchám i zbytek, ale tak hlavně že hráli jako obvykle písničku Dva, kterou považuju tak trochu za "tu naši".
kdokoli se mě zeptá, věřím-li na lásku, tak řeknu ne
vím jenom, že jsme my dva, spolu se držíme,
držet se budeme...
Takže tak, pak už jsme se jen šli na chvíli podívat na zastrčenou stage na Nod Nod, což by bylo asi celkem poslouchatelné, ale už jsme byli dost unavení, tak jsem se rozhodla oplakat Caribou a vyrazili jsme na tramvaj, do které jsme se sice narvali jen tak tak, ale šťastně nás dovezla až skoro do postele. Dlouhý den, dlouhý článek :- )