HaDog, Kolčavka a procházka Libní

Neděle 28. 6. 2015 – Tenhle víkend jsme nejeli na sobotní výlet, jelikož byl milý nachcípaný, a navíc musel v sobotu na pár hodin do práce. V neděli jsme tedy vyrazili alespoň na oběd do nové restaurace HaDog v Libni. Nová je v Praze, jinak už nějakou dobu funguje v Písku a v ČB, ale v Písku jsem nikdy nebyla (plánuju to, přijímám tipy) a v ČB jsme byli na jiných místech. Je to podnik v americkém duchu, mají burgery, vylepšené hotdogy (což je teď hrozný hit) a jednu tortillu. Taktéž jsme pak zašli do minipivovaru Kolčavka a prošli se tou hezčí částí Libně. 

Interiér má asi vypadat jako newyorkský taxík, ale pro mě je to prostě RegioJet :- D Jinak je tu obligátní výzdoba v podobě obrazu Johnnyho Cashe, žlutých taxíků v zácpě, reklamy na CocaColu a tabule slávy těch, kteří dokázali sežrat nějaký velký hotdog pod 10 minut nebo tak nějak. Jsou tam takové oddělené boxy skoro jak v HIMYM a u baru třičtvrtěkruhový box pro větší skupinu lidí. V boxu na nás čekal papír A5 ve fólii s informacemi o podniku a radami, ať burger rozhodně nejíme příborem. Ehm, sorry, ale budu si burger jíst, jak chci, každýmu prostě nevyhovuje jíst to rukama a být od toho jak prase :- D Během čekání na jídlo jsem zabavila L. hrou "najdi v textu 10 chyb". Fakt jich tam bylo minimálně 10, o hodně pochybné stylistice nemluvě. Ostuda.

K pití jsem si dala Bernarda, který tu byl teda dost podivný. No umím si představit, že většina lidí si spíš dá třeba tu CocaColu, která podle provozovatelů "k burgeru, nebo hotdogu prostě patří!" Disagree. L. přemýšlel o domácí limonádě, ale pak si dal vodu z kohoutku, aby to bylo bez ledu.

A dostal ji s ledem :- D Nabídka burgerů je široká, a navíc tam mají fota, což je super. Přílohy jen steakové hranolky, cibulové kroužky a coleslaw. Mě už předtím zaujal kančí burger (domácí bulka, kančí maso 160 g, cibulová majonéza, grilovaná zelenina, Aioli s pečeným česnekem, míchaný salát, 160 Kč) – na stránkách mají Boat burger, na účtence je správně Boar Burger :- ) Tenhle burger mají podle webu jen v Praze a existuje jen v jedné velikostní variantě, zatímco u ostatních je na výběr 130 g a 200 g.

Tak nejdřív: úžasná bulka! Akorát propečená, nadýchaná, vláčná a po odklopení na ní zůstala majonéza s cibulí, což mám ráda, protože ji vždycky odklopuju a přikusuju (s tím se tady samozřejmě nepočítá, takže jsem se musela probojovat přes vlaječku navrchu špejle). Podobnou mají třeba v Palandě nebo v Blackdogu. Maso taky velmi dobré (narazila jsem jen na jeden nerozkousatelný kousek) a moc se mi líbila kombinace čerstvé a grilované zeleniny. Dala jsem si k tomu hranolky, které byly fajn, ale všechny jsem je nezvládla, měla jsem co dělat se samotným burgerem. Na stupnici od najedenosti k přežranosti se to blížilo spíš tomu druhému. Pokud se sem ještě vrátím, tak zvolím určitě tu menší variantu burgeru. L. měl taky kančí burger a coleslaw, který byl nadprůměrný, ale stejně už mi nikde tak nechutnal jako kdysi v Peter's Burger Pubu (tak před dvěma lety, než se o dost zhoršili, ale o tom třeba jindy). Jediná výtka: majonézy bylo až moc, ale ten pocit mám poslední dobou často, holt nevyžaduju k jídlům takové množství polotekutých doplňků. Je super, že v tomhle burgeru není kečup, protože chuť kečupu, která přebije všechno ostatní, mi fakt dokáže zkazit zážitek. Perlička na konec: L. to jedl podle rad rukama, byl naprosto jak prase, hned se musel jít umýt a na talíři měl rybník od všeho, co z toho kapalo :- D

A šlo se do Kolčavky, což je minipivovar na (pro mě) obskurním místě (řekněme poblíž Balabenky). Šli jsme tam z HaDogu pěšky a cestou jsme míjeli legendární konspirační hospodu Error. Tam, kde je na mapě jen spletenec silnic, se nečekaně objevila zeleň a po liduprázdné cestě jsme narazili na Kolčavku v celkem pěkném zákoutí u vody. Mají i venek, ale šli jsme dovnitř. V neděli nabízeli i denní menu (řízek, krkovice...), jinak v menu mají samé maso (i nějaký ten burger). Jídlo nás ale pochopitelně už nezajímalo, takže šlo jen o ochutnávku piva. Chtěla jsem jedenáctku, ale ta nebyla, takže jsem si dala dvanáctku. Kromě toho měli ještě nějaké tmavé, IPU, pšeničný a Märzen. O dvanáctce píšou, že je to ležák s jemnou chmelovou vůní doplněnou chlebnatostí, a byla dobrá :- ) Zdejší IPU, kterou si dal L., bych asi taky zvládla, ale na mě tradičně moc hořký, no. Seděli jsme v přední části, kde je klavír a dva stoly u varny (produkuje hluk a specifickou vůni), pak je tam prostor s barem a zadní část. Hrálo rádio s dobrými retro hity, ale když došlo i na blankytné nebe, litovala jsem, že ta varna nehučí víc. Pěkné místo, jen škoda, že je tak trochu v háji.

Pak jsme se prošli na bus po naučné stezce směrem k Podviní, kolem bývalého železničního města a venkovní tělocvičny, a to jsem koukala, jak to může být v Libni hezký. Pak jsme ale došli na Vysočanskou a kouzlo bylo pryč. Žít bych tu nechtěla. Nicméně tu poslední dobou nacházím dobré podniky, takže možná se tu chystá proměna, jak se to stalo třeba v Karlíně :- )