Minipivovar Hastrman ve Velkém Rybníku a KV

12. 7. 2015 – Ještě před dovolenou jsme si udělali jeden výlet, který je vzhledem k následujícím zážitkům odsunut trochu hlouběji v paměti, ale zkusím si vzpomenout. Cílem byl minipivovar Hastrman ve Velkém Rybníku a pak možná něco z Karlových Varů.

Obvykle sice jezdíme všude pokud možno vlakem, ale do některých míst (jako třeba KV) by to bylo fakt na dlouho, takže jsme vyjeli ráno v 6.45 Studentem. Poté jsme dojeli osobákem do Merklína, kde končí železnice a mají tam o dost hezčí nádraží než ve Varech.

A následovala procházka do Velkého Rybníku přes Hroznětín. U rybníku to bylo fajn, ale v pivovaru ještě o něco víc :- ) Měli osm piv na čepu, z nichž jsem si dala jedenáctku a desítku (a nechala si ujít třeba žitný ale nebo aloe vera...). Spíš než ty v závorce mě lákalo polotmavé sklepní, ale pak jsem ochutnala od L. a dala si radši to výčepní. Nabídka jídel byla luxusní (třeba guláš za 65 CZK, který si ale zároveň nebojíte dát). Nakonec jsme ale nevyužili těch úplně nejakčnějších nabídek a měli jsme: já nadprůměrnou panenku s hranolkama, L. candáta s bramborama a dohromady šopský salát. Seděli jsme na terase, která byla moc příjemná, i když pak tam bohužel přišla obrovská rozjařená rodinná skupinka.

Sedělo se pěkně, ale chtěli jsme ještě někam dojít. Třeba do Sadova, odkud L. hledal nějaký bus, ten nám ale ujel a mně se stejně chtělo jít dál. Obvykle se mi po pivu už moc dobře nejde, ale tentokrát jsem byla celkem naspeedovaná (měla jsem vlastně jen dvě nízkostupňová). Takže nakonec jsme došli přes Dalovice a park až do Varů :- ) Moc pěkná procházka, celkem cca 17 km.

Ve městě jsme měli ještě nějakou chvíli a jít někam třeba na rozhlednu už se mi nechtělo (a L. byl výjimečně taky celkem chcíplý), tak jsme se šli podívat do pivovaru Karel IV., který je příhodně hned u nádraží. Je to vyloženě turistické místo, něco jako v Praze Novoměstský pivovar. Se vším, co k tomu patří, takže lehce arogantní číšníci ve středním věku (které zjevně obtěžuje takovou práci dělat) a předražené jídlo, které nestojí nutně za to. Neměli jsme stejně velký hlad, ale dali jsme si alespoň něco malého. Já výjimečně pivní chuťovku v podobě pivního sýru s topinkami, což bylo přijatelné, a L. hovězí polévku. Měli světlou jedenáctku, tmavou třináctku a "speciál 15". Když se L. dotazoval, co je to ta patnáctka, tak se mu dostalo nerudné odpovědi: "No Karel!" :- D Ehm. Pak z toho pána teda dostal, že by to mělo být svrchně kvašené. Prý nebylo :- ) Velký pivo tu bylo 0,4 a malý 0,2, což je sice ještě roztomilejší než nula trojková sklenice, ale už to skoro nestojí za řeč. Navíc se tam kouřilo. Tenhle podnik nás tedy moc nepřesvědčil. Škoda, šlo by to i jinak.

Následovala už jen cesta zpět Studentem (posilovým spojem, takže bez slečny), den nezbytného zařizování a hurá na dovolenou :- )